Před několika dny nám začala prosakovat voda z elektrického bojleru italské značky ARISTON, po třech letech po zakoupení, tedy samozřejmě až po záruce, a protože stav nepřestával, bylo nutno zavolat servisního pracovníka a objednat zásah.
Před jeho provedením jsem zaslal dispečinku servisní organizace fotografii odkrytého dna bojleru, kdy bylo jasně vidět, že jedna z částí je prorezlá.
Servisní pracovník byl na místě před určenou dobou, já však také. Příjemný muž ve věku mé maminky, kterého jsem se hned v úvodu zeptal, co si myslí, z fotografií, že je za problém. Z jakých fotografií? Zeptal se a já jsem věděl, že komunikace ve firmě zcela nefunguje, stejně jako v mnoha ostatních. Naštěstí, jak sám říkal, je částí, které se mohou porouchat relativně málo, a proto má vždy s sebou náhradní díly na jejich výměnu stylem kus za kus, a tak to bylo i v našem případě.
„Bude nutné vyměnit topnou spirálu, která rezne“
Kromě jiného to znamená vypustil celý kotel mající v našem případě objem 80 l.
Tento proces trvá 30-45 minut za kterých se podaří vyplýtvat 80 l již ohřáté vody.
Po vypuštění bylo povoleno 5 šroubů a spolu s malým množstvím zbytkové vody se z bojleru a to doslovně, vysypalo pískoviště, či minimálně něco co pískoviště připomínalo.
A sypalo a sypalo.
Nakonec jsme z jedná nádrže (tento kotel má dvě) dostali necelých 5 kg vodního kamene, protože právě on byl tím „pískem“
Topný prvek, spirála, byl tímto materiálem zcela obalen a připomínal mnoho věcí, jen ne topnou spirálu.
„To je vodou“ řekl technik, který svou práci vykonává od roku 1968, celý život a nikdy se neměl potřebu specializovat na jiný typ výrobku.
„Jde tomuto usazování nějak zabránit?“ ptal jsem se
„Nejde“ zněla odpověď
Zatímco pro mnohé by tato odpověď znamenala konec dotazů a cesty k nápravě, pro mne je to začátek, protože stav vypovídá o tom, že vodohospodářská společnost, kterou v případě Plzně je společnost VEOLIA nedělá dost aby chránila majetek a zdraví občanů, a to i přesto, že od nich kasíruje měsíčně pravidelné stamilionové platby na HOSPODAŘENÍ S VODOU.
V praxi to pro mne znamená, že s ohledem na skutečnost, že k poškození bojleru a poškozování všech spotřebičů dochází nadměrným usazováním vodního kamene, který je pravděpodobně nekontrolovaně součástí vodovodního řádu a dodávek vody, pak by náklady za opravu měla nést společnost, která tento řád provozuje a za dodávku vody dostává zaplacenu.
Stejně tak by však tato společnost měla odečíst ze své faktury 80 litrů vyplýtvané pitné vody a dále kompenzovat náklady na elektřinu nutné na její ohřátí. S ohledem na skutečnost, že podobné problémy má většina domácností a firem, myslím, že by pro společnost VEOLIA bylo výhodnější sjednat nápravu.
Nemyslím si totiž, že po přečtení tohoto článku budou lidé nadále přehlížet skutečnost, že se jim do jídla a pití a samozřejmě i do kůže prostřednictvím vodního řádu dostává takovéto množství vodního kamene, který si nemyslím, že je pro lidský organismus zdravý.
Navíc je si třeba uvědomit, že kámen, který se usazuje v bojlerech nejen, že snižuje jeho kapacitu, tedy objem vody, který je k dispozici, ale zároveň navyšuje náklady na elektřinu, protože spirála je téměř vždy umístěna na dně bojleru, či kotle a je-li zanesena vodním kamenem, pak je spotřeba potřebná na ohřátí vody podstatně vyšší, než by býti měla.
V tomto případě však budu komunikovat nejen s firmou VEOLIA a vedením města, ale i s firmou ARISTON, která dodala ve svém výrobku část, jež dokázala zkorodovat během pouhých tří let a mně se příčí bojler na vodu považovat za zboží spotřební, které při poruše prostě vyměním za jiné.
Věřím, že tento článek a další, které budou následovat, pomohou rozeznávat kde a jak se často záměrně plýtvá s jediným cílem, kterým je dosažení osobní profitability na úkor druhých a samozřejmě i životního prostředí a budu rád, bude-li i dalším z mozaiky nástrojů, které bude možné ke změně použít.
Přeji Vám krásný den bez odpadů a plýtvání ve všech jejich podobách.