Jenom se domluvit

V mnoha projektech, kterých se mám možnost účastnit, narážím na jednu přehlíženou skutečnost, je jí absence společného jazyka ve firmě, či společnosti. Nemluvím tím o češtině, japonštině, angličtině, či němčině, ale o „jazyku efektivity“ jak jsem jej nazval. Jazyku, jehož výrazům budou všichni rozumět stejně.

I přesto, že se tématu společného jazyka věnuji často, považuji každé připomenutí za důležité. To dnešní vyplynulo z krátkého článku, který poslední prázdninový den vydal internet, konkrétně pak server www.eurozprávy.cz . Článek se jmenuje

„Jazyk, se kterým se domluvíte po celém světě? Naučit se ho lze za pouhé tři měsíce“

Jeho autor, či autorka publikující pod zkratkou LKA, či IKA se snaží čtenáře přesvědčit, že tím jazykem je ESPERANTO.

Je mi líto milý autore/autorko, ale není to tak. Opsáním cizího textu, bez hlubšího přemýšlení, se z ESPERANTA nestane univerzální jazyk, a to ani přesto, že jste do svého článku vložila i informace z wikipedie.

Je však skupina lidí, a ne malá, která se skutečně domluví po celé světě, i když i v její řeči jsou odchylky. Jsou to lidé dorozumívající se ZNAKOVOU ŘEČÍ a tím se nemusíme vymezovat jen lidmi hluchými, či hluchoněmými.

Zatímco esperantem vládne globálně 100 – 150.000 lidí, znakovou řeč ovládá ca 100násobek.

Ani esperanto, ani znaková řeč však není jazykem, který se snažím naučit své žáky a žákyně.

Jazyk efektivity totiž nemusí být shodný v továrně na kovové výlisky, továrně na knoflíky, v nemocnici, v bance, v marketingové firmě, v politice, v médiích. Každé prostředí si totiž vyžaduje odchylky ovšem principy zůstávají shodné.

Nejde o nic jiného než o to, aby jednotlivým používaným výrazům rozuměli všichni, kdo je používají shodně a budete se možná divit, ale poměrně často se stává, že jednomu výrazu rozumí odlišně i dva kolegové v jednom oddělení.

Krásným příkladem může být rozhovor dvou kolegů z logistiky, kterému jsem byl přítomen

1. Martine objednej tu zásilku just-in-time
2. Jasně Jirko, jdu na to, dáme to just-in time.

Problém byl v tom, že Jiří, myslel objednat zásilku na termín, co nejblíže k termínu spotřeby a ta v tomto případě byla až za týden. Martin však pochopil, že má využít služeb kurýrní společnosti nesoucí název just-in-time a zásilka dorazila již druhý den ráno, tedy 6 dní před spotřebou a za cenu trojnásobnou.

Velkou a významnou překážku v zavedení Efektivního jazyka tvoří nástroj, který byl stvořen k tomu, aby všichni rozuměli lépe – ZKRATKY. Obzvláště ty businessové a logistické, ale nejenom ony, vytváří základ chaosu, a to i přesto, že v zemi svého vzniku, například v Japonsku, jim rozumí i malé děti.

5S, GEMBA, YAMAZUMI-HYO, SMED, LEAN, VSM, KPI, ROI a mnoho, mnoho dalších valí se na pracovníky, kteří, aby nevypadali hloupě, odkývou vše, jen aby měli klid.

Velkou překážkou je též neschopnost sladit jazyk vedení společnosti a výkonných pracovníků. Zatímco první hovoří o dobru, které pro firmu chtějí, naráží ti co dobro skutečně dělají na vypuštěné psy a hrozby za to, že se k tomuto kroku opovážili, kdo jim k tomu dal svolení

„No ale my jsme to udělali proto, aby na tom firma byla lépe, jak jste chtěl“

„Ale ne takhle. Kdopak si myslíte, že ste?!?“

Ovšem k nedorozumění může vést i kratší cesta, stačí se zeptat na sociálních sítích zda-li může manager přiznat, že něco neví. Ale o tom Vám jistě řeknout rádi ti, kdo se vševědoucími (nejenom z Japonska), měli možnost pracovat.