Před mnoha lety mne zaujalo, že v Angličtině autoři často používají v názvech velká písmena na začátku každého slova, které název tvoří. Když jsem se ptal proč, dostal jsem odpověď, že to je zvyk, bohužel se mi nepodařilo dohledat, čí.
V každém případě jsem se rozhodl tento příspěvek napsat poté, kdy jsem si přečetl a hlavně, kdy jsem si poslechl rozhovor se zakladatelem společnosti SOCIAL BAKERS, Janem Řežábem.
Jan, či Honza, chcete-li, je příjemný mladý muž, kterého jsem měl možnost poznat osobně. Jezdí na elektrické jednokolce, chodí a mluví zpříma a nebojí se pohledu do očí. Rád se směje.
Na tom by asi nebylo nic divného, kdyby ve svých 31 letech již několikátý rok nepatřil k českým miliardářům a k lidem nadaným inteligencí převyšující většinu populace, a to nejen v tuzemsku.
Přesto ono převýšení, je jediným, čím se Honza odlišuje od nás smrtelníků.
Nechlubí se tím. Je rád s lidmi a jeho myšlenkové procesy se snaží převádět do řeči způsobem, zachytitelným i nám ostatním. Ve videu, které je součástí linku výše kromě jiného uvádí, že sleduje firmy a seriály v dvojnásobném zrychlení.
To je super.
Ještě více se mi však líbí, jak hovoří o efektivitě.
Myslím, že právě tato skutečnost nám umožnila hovořit stejným jazykem a není jím čeština.
V měsíci říjnu jsem pak měl možnost se sejít ještě s jednou z českých celebrit, které propadli jízdě na jednom kole, s Tomášem Sedláčkem, s nímž jsem se setkal v rámci obalové konference OBALKO.
I sním byl rozhovor příjemný a z testování HOVERSHOES jsme udělali atrakci pro půl akvaparku, až jsem se divil, proč není na místě některá z televizí.
Tomáš také jezdí na elektrické jednokolce, ale bohuže nepřijel na ní (stejně jako já) na konferenci na které jsme se sešli.
Důvod pro jízdu je však stejný.
Efektivita a pozitivní přínos na zdraví.
A možná ještě něco.
Všichni a to podtrhuji VŠICHNI, máme možnost přemýšlet během jízdy jinak. Je to jako bychom se dostali do časové smyčky v níž prostor kolem nás zůstává stát a my meandry času putujeme napříč dimenzemi.
Nic není neměnné, všechno je neměnné.
Zbyl jen dech větru.
Nejezdíme proto, abychom se vytahovali, že na to máme. Jak Honza, tak i Tomáš, mají na mnohem více (míněno ekonomicky) a přesto namísto do drahého vozu stoupnou raději na jedno kolo a jedou poznávat jeden svět. Svět, na kterém, a ve kterém žijí.
Svět, ve kterém žijeme a spolu s námi jej poznávají Arthur, Michaela, Ivan, Maroš, Katka, Iva, Ian, Stefan, Petr, Jana a mnoho, mnoho dalších. E-MOTIONEERS se ctí. Lidé, kteří se nebojí být hrdí na to, že mají o kolečko víc.