Konference Obaly pro udržitelnou budoucnost
Dne 14.září 2017 jsem měl tu čest se účastnit jako hlavní mluvčí výše uvedené konference v Lotyšské Rize. Tématem mé přednášky byl PRŮMYSL 5.0 a jeho vliv nejen na obalový průmysl. Žádost o účast jsem dostal měsíc před konferencí a celý čas jsem využil k tomu, aby má řeč, byla nezapomenutelnou.
Ti co měli již možnost absolvovat některou z mých přednášek, či některé ze školení dobře ví, že nejsem z těch lidí, kteří by do posluchačů hustili akademické znalosti, ty totiž nabídnout nemohu. Co však nabídnout mohu, je praxe a schopnost tuto promítnout do textu.
Co mne potěšilo byla skutečnost, že celá akce je realizovaná v prostředí původního brownfieldu průmyslové zóny, která kdysi, dle slov taxikáře jenž mne vezl z hotelu, zaměstnávala 20.000 lidí. To jsou však jen vzpomínky a nyní se ve stejném prostředí rodí nový život.
Co mne potěšilo méně byla další slova taxikáře, jenž své povolání začal vykonávat v době, kdy se Lotyšsko oddělilo od původního SSSR. Pánovi bylo 66 let a jak říkal, Riga je krásná, ale jen pár desítek kilometrů za Rigou začíná pustina. Oficiálně pracuje 30% Lotyšů mimo vlastní zemi a neoficiálně se toto číslo blíží dvojnásobku. Nezaměstnanost ve vlastní zemi pak díky těmto údajům nevypadá tak hrozivě, ale opak je pravdou a mimo Rigy a několika dalších turistických destinací, není mnoho trvalých možností najít zaměstnání.
Záznam mé přednášky můžete sami vidět na kanále youtube a to z pohledu kamery, kterou jsem umístil na podium, kde bohužel zabírala jen část publika. Co můžete vnímat je jak tato část publikum, tak i moje slova pronášená v angličtině.
Publikum bylo přednáškou překvapeno a neschopnost položit otázku, byla způsobena nejenom východoevropským strachem ZEPTAT SE, ale jak mi následně řekli mnozí při osobním jednání mezi čtyřma očima, skutečností, že takto nikdy nepřemýšleli a informace jim vyrazily dech.
Je to stav, na který jsem zvyklý, a co je ještě krásnější, je skutečnost, že přijdou-li návštěvníci na některou z mých dalších přednášek, jsou prvními, kdo nejen odpovídají na položené otázky, ale aktivně se účastní a jako první ukazují, čeho se jim samotným, podařilo v jejich firmách a domácnostech dokázat.
Věřím, že tomu podobně bude i v Lotyšsku, ale nejenom tam. Konference se totiž účastnili i návštěvníci a mluvčí z Estonska, Švédska, Finska a Německa a mám takový pocit, že ani s nimi jsem se neviděl naposledy.
A co zaujalo nejvíce?
Nebyla to padesát let stará a zachráněná montérková bunda, kterou jsem měl na sobě, nebyla to ani sada otázek, které na začátku směřovaly do publika. Byla to poslední otázka prvního listu prezentace, otázka, která se pak opakovala na jejím konci.
Spolu s ní byli překvapeni výrobky, které jsem s sebou vzal na ukázku. Ať již to bylo mé pouzdro na mobilní telefon vyrobené z použitých obalů od bramborových chipsů, nebo peněženka vyrobená z nápojového kartonu „Džůsu“ RELAX, či portrét Pana Prezidenta Václava Havla vyřezaný z gramofonové desky a promítnutý o velikosti téměř 3 m na zeď vedle plátna.
Lotyšské společnosti stejně jako ty zahraniční, měly možnost slyšet o INDUSTRY 5.0 a INDUSTRIAL UPCYCLING, jako systémové prevenci vzniku odpadu poprvé, ale z rozhovorů, které jsme vedli usuzuji, že stejně jako podnikům v tuzemsku a jejich majitelům utkvěla možnost generování profitu namísto odpadu v hlavě natolik silně, že se do konce roku ještě uslyšíme, či dokonce uvidíme.
Netrvalo totiž ani 30 minut po ukončení a na mém LINKEDIN profilu se objevily první výzvy na propojení našich profesích sítí a já je s radostí akceptoval.
Přeji Vám krásný den a doufám, že rozhodnuti jste už i Vy samotní.
P.S. na úplný závěr bych rád přidal aktuální perličku. Den po mém vystoupení na téma PRŮMYSL 5.0 mi přišla pozvánka na obalovou konferenci do Prahy, kde se bude hovořit o Průmyslu 4.0. Bylo to před návratem a mně vrtalo hlavou, zda-li se mi chce cestovat zpátky v čase.
