Konglomerát mění svět

Podíváme-li se na pojem konglomerát do wikipedie, zjistíme v její české verzi, že se jedná o slepeninu, nesourodou směs, či smíšeninu, v geologii o slepenec a v ekonomii o velký podnik do kterého patří podniky z různých nesouvisejících odvětví.

Zatímco česká wikipedie nabízí k tématu pět řádek

Je anglická verze podstatně bohatší a dle mého názoru i přesnější, což můžete posoudit sami.

Tak jako tak je konglomerát uskupením, k jehož vzniku směřuji od začátku své samostatné cesty světem podnikání. Písmeno „C“ v názvu mé společnosti není na svém místě náhodně. Dnešní příspěvek vzniká jako důsledek souběžného zahájení několika projektů s mnohačetnými partnery, s nimiž sdílím jeden cíl.

Tímto cílem není ekonomické bohatství.

Tímto cílem je svět bez odpadů a plýtvání.

Peníze, které se na cestě nachází jsou jen důsledkem naší práce a přidanou hodnotou za práci, pro kterou často obětujeme mnohem více než jen komfort bohatých.

Během mé cesty jste již měli možnost slyšet řadu jmen společností a jednotlivců, kteří se vydali a pokračují, či vydali a skončili, protože nevydrželi odolávat nástrahám, které na této cestě číhají.

Ty kteří šli, či jdou se mnou, nebudu jmenovat, snadno si je totiž dohledáte, dnes chci psát o nových členech konglomerátu IBCSD LAB. Jedná se o projekty, za kterým každým stojí Č L O V Ě K K s odhodláním změnit svět k lepšímu. Nechce to dělat za cizí peníze, chce si na to vydělat a ze své práce žít. Všichni níže jmenovaní začali cestu do konglomerátu návštěvou plzeňské kanceláře IBCSD LAB. Všem, do jednoho prostor a jeho atmosféra vyrazili dech a všichni žádali o povolení fotit a natáčet, aby mohli svůj zážitek sdílet s těmi, kdo se dostavit nemohli.

Protože partnerů na mé cestě přibývá každým dnem, a to ze všech segmentů, rozhodl jsem se v dnešním příspěvku zůstat věrný jednomu tématu a tím je plýtvání textilem, tkaným a netkaným materiálem, ale i kůžemi a například nitěmi a dalším materiálem s textilním průmyslem souvisejícím.

Potěšilo mne, že někteří mi sdělili, že prvotním impulsem k našemu propojení byla má přednáška na konci roku ve francouzském ROUBAIX na konferenci FASHIONTECH DAYS 2018. Přednáška, jejímž tématem byl INDUSTRY 5.0, níže jeden z oficiálních záznamů.

Kdo, že jsou ti odvážlivci, ochotní naslouchat muži, jenž je hrdý, je-li osloven titulem Blázen?

První je designérka Lenka Vacková. Paní Vacková je jedním z lidí, kteří udržitelnost obětovali nejen čas a peníze, ale i vlastní tělo a často i zdraví. Přistoupení ke konglomerátu jí pomohlo v realizaci projektu systémového využití přebytků textilní výroby.

Druhým odvážlivcem je opět žena, je jí mladá maminka Lucie Poubová, která dává druhý život nejen papírovým pytlům od surovin pro potravinářskou výrobu, ale šíří své znalosti mnohem dál prostřednictvím svých workshopů, a to i přesto, že se souběžně stará o výchovu své dcery Terezky.

A do třetice, opět žena, resp. tým v němž převažují ženy. Je to tým projektu Z POKOJE DO POKOJE, kde jeho pracovníci dávají druhý život starému nábytku a učí totéž činit i ostatní.

Připadá Vám to málo? Nezajímavé? Moc malé?

To je mi líto, protože jste nestihli ještě žádný z mých seminářů věnovaných inovacím a pravděpodobně jste neslyšeli o slovech lidí nesoucí jména Charlie Chaplin, Albert Einstein, Aristoteles, SU TZU, Chalíl Džibarán a dalších. Všichni do jednoho, bez ohledu na dobu a místo, kde žili se shodli na tom, že i jedinec dokáže změnit svět.

Já jsem Michael Rada a dělám to již šest let, vidíce výsledky mé práce kdekoli, kde jsem měl možnost pobývat a pracovat.

Abyste si však nemysleli, že konglomerát tvoří jen „malé ryby“ co říkáte na továrny, které projekty podporují? Věřím, že do vydání tohoto článku, mi vzájemné dohody umožní zveřejnit jména alespoň některých z nich, protože si svůj díl slávy zaslouží svým pro aktivním přístupem a podporou jakou tvorbě světa bez odpadů a plýtvání dávají.