K trvalé prosperitě. Takto si dovoluji nazvat článek jenž navazuje na EXPONENCIÁLNÍ RŮST, zveřejněný před dvěma dny. Důvodem k jeho napsání je skutečnost, že mne rozhořčují způsoby, jakými si ti, co místo činů nabízejí jen slova, přivlastňují zásluhy těch, kdo odvádějí práci a prezentují výsledky.
Stává se to totiž standardem.
Standardem, který do světa, jenž buduji nepatří
K tomu, abych zabránil jeho proniknutí, je třeba na existenci této skutečnosti jasně poukázat a dám všem možnost, rozpoznat, kdy slyší, či čtou lež a kdo ji říká a šíří.
Tyto řádky píši 11.10.2019, věřím však, že v době, kdy je budete číst, budou stejně aktuální.
V článku EXPONENCIÁLNÍ RŮST, který vyšel před dvěma dny jsem poukazoval na rozdíl mezi CIRKULÁRNÍ EKONOMIKOU a systémovou prevencí vzniku odpadu v podobě v jaké jsem ji stvořil a budu ji v reálném životě a praxi já sám.
Na můj komentář poukazující pod oslavným příspěvkem z dílny INCIEN, na rozdíl mezi teorií a praxí mi správce stránek Institutu Cirkulární Ekonomiky, či linkedin profilu odpověděl následovnou větou, která se stala nejen důvodem mých dalších dvou komentářů tamtéž, ale i impulzem pro tento samostatný článek.
„TO VELMI RÁDI SLYŠÍME A JSME RÁDI, ŽE CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA ŽIJE“ komentář byl doplněn srdíčkem
Rád bych, stejně jako ve svých návazných komentářích zdůraznil a zopakoval, že od práce, kterou již šest let vykonávám, se INCIEN z rozhodnutí jeho zakladatelky, v minulosti distancoval stejně jako další experti CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY.
Systémová prevence vzniku odpadu a plýtvání – INDUSTRIAL UPCYCLING, stejně jako INDUSTRY 5.0 jsou, jak vyjádřil Italský expert na cirkulární ekonomiku pan UGO MICOLI, jsou MIMO OBLAST VNÍMÁNÍ
Stejně reagovali instituty a organizace, které nejen že roky, ale i desetiletí hovoří o nutnosti změny a které zjistily, že hovořit je profitabilnější než měnit.
To, že hráči jako ELLEN MACARTHUR FOUNDATION, BUCKMINSTER FULLER INSTITUTE, ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ, GREENPEACE a jejich pracovníci hledí na nutnost změny z pohledu vlastní existence či neexistence chápu (i když to nevidím rád), co mne však překvapuje je, že se stejně chovají i ti, kteří si na svůj štít nedali neziskovost (co tak dobře vynáší), ale snahu získat co nejvíce.
INVESTOŘI, FONDY, VENTURE CAPITALISTÉ, miliardáři rozdávající desítky milionů, aby získali miliardy, to jsou ti, o kterých se hovoří jako o vizionářích. Objem získaných prostředků činí je LÍDRY a EXPERTY NA BUDOUCNOST.
Jak se však zdá, ani oni to s výhledem do budoucnosti nemají snadné. Mám totiž obavu, že zatímco první skupině zakrývá pohled na dlouhodobé období trvalého příjmu, druhým zakryly pohled prostředky, které již získali a nemají chuť se o ně dělit.
Bohatství nejbohatších lidí, společností o průmyslových odvětví je totiž v mnoha případech postaveno na plýtvání. Druhým kamenem úspěchu bývá i schopnost bez skrupulí přivlastňovat si nápady druhých a činit z cizího vlastní peří, ale i vlastní prospěch.
Díky těmto skutečnostem se krádež a lež staly standardy, které nepoužívají jen to velcí, ale rychle se adaptují i v prostředí malých.
Příkladů je mnoho a prostředky, které by mohly vyvolat skutečnu změnu zůstávají těm, kdo se jí brání.
Krádeží a Lží bohatneme proto, abychom ztratili vše
To však vizionářům
Uniká
P.S. rád bych jen dodal, že státní znak na mém srdci doplěný trikolorou není přihláškou a ukázkou mé přízně s hnutím, které si ze státního symbolu udělalo štít s cílem získat moc. Je to známka mé pčíslušnosti k zemi a lidem, kterých si vážím a k nim vedení této, ani dalších politických stran a hnutí nepatří.