Křižovatky času

Cestování časem má spoustu specifik, jednou z nich jsou křižovatky, které spojují měsíce. Cestovatel si jejich existenci dlouho neuvědomuje, při každém přiblížení je totiž pohyb vpřed mnohem obtížnější a náročnější, a když je jí dosaženo, je to zase sešup jako na klouzačce.

Není čas se zdržovat

A i přesto, to stojí za chvilku odpočinku

Natáhnout se a zpomalit běh věcí a událostí

https://www.youtube.com/watch?v=4t0sex35gnc&t

Spolu s dechem zpomalovat rychlost srdce

Otevřít vesmír

Dnes jsem před další z křižovatek. Stačí dva kroky a budu za dalším přechodem. Je to jako čekat na křižovatce na správnou barvu na semaforu. Kolem plyne čas i prostor a já je pozoruji. V jejich kráse, v jejich dokonalosti.

Jediné, co zatím nevnímám je zvuk

Vše se děje za naprostého ticha

Připomíná časosběr, či zrychlený pohyb v němž zvuk zůstal někde stranou.

Mé křižovatky potkávám na přechodu měsíců a ta největší byla na přechodu starého a nového roku, kdy proud byl tak silný, že jsem se nemohl více než měsíc pohnout z místa. Drželoa mne snad i proto, abych si uvědomil zvláštnost onoho okamžiku a teď, teď jsem čím dál blíže jiné křižovatce, bude také rokem, ale ne tím novým, ale dobou, která je mezi okamžikem tvorby a okamžikem zveřejnění.

Nevím, jak bude vypadat.

Z dnešního pohledu mi Nový rok připomněl letištní terminál o mnoha úrovních a patrech, dávající tolik možností výběru, že možná právě tato volba způsobila ochromení pohybu. Pohyblivé pásy nesly mne podél výkladních skříní na budoucnost a stačilo jen vykročit a vstoupit.

Nedokáží stav vyjádřit žádnou matematickou formulí

E-MC2 jsem však také nikde nezahlédl

Ani rozčepýřenou hlavu Génia, ani invalidní vozík myslitele.

Všude Vše a Nikde Nic

V neděli pátek, stejně jako středu, čtvrtek a snad i pondělí

Čtyři v jednom a jedna ve čtyřech

Jediné, co zůstalo jsou klávesy a prsty jež na ně s pravidelností systoly s diastolou nesou jeden znak za druhým. Znaky, kterým říká se písmo, Znaky, kterým říká se řeč i když nikdy nemusí být vysloveny.

Od obrazů k obrazům, bez představivosti

Necháme smát se malé žluté obličeje a nevadí nám barva kůže, ani podivný tvar hlavy. K uspokojení stačí jen koutky ohnuté na správnou stranu. Dvě tečky a čára.

Není to směr

Je to

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář