Ráno bylo zataženo. Pak se na chvíli objevily mraky, aby se zase zatáhlo. Pochmourno. Tmavo-šedo se záblesky světla. Jen týden po největší prohře politické kariéry. Hlavy států. Světoví vůdci. Tlumené světlo i potlesk za stále se opakující fráze.
Inscenace naučených výkřiků a správné intonace.
UDĚLEJTE NĚCO
MY CHCEME ŽÍT LÍP
Zatracené stáří. Nalezené mládí.
Jedni musí do šrotu, aby druzí ukovali rydlo.
A v tom všem shonu zapomíná se na maličkost
Nikdo to neumí a schází oráč.
Ti staří jsou pryč
Ti mladí jsou experty na virtuálních polích, sklízejí virtuální obilí, krmí virtuální farmy, staví virtuální města, všude chytrost, moudrost ztratila se s šedivými vlasy.
Rydlo je také virtuální
U tavných pecí již nikdo nechce stát
A roboty stále dokola opakují tu samou činnost
Kterou naučili je ti, co už odešli
Starého železa je dost, jde stále recyklovat, nejlepší materiál, rezne na dvorech závodů, továren, za domy, které obklopuje paleta pokladniček s odklápěcím víkem.
NA LEPŠÍ BUDOUCNOST
Černá. Modrá. Žlutá. Zelená. Hnědá. Stříbrná. Červená
Co až dojdou barvy?
Bude paleta vyhlášena největším zlem, hned za brčkem?
UDĚLEJTE NĚCO
Volají ti, kdo ve značkovém oblečení fotí se značkovými telefony, aby na značkové sítě zavěsili své značkové momentky hned vedle značkových cen a ocenění za sílu hlasu.
UDĚLEJTE NĚCO
Volají ti, kdo do školy nechávají se vozit, aby nemuseli 500 m pěšky, poté co dají si čerstvé pečivo, s vejcem z biochovu, pod stropem bytů a domů se silnou wifi.
UDĚLEJTE NĚCO
V městech postavených mrtvými pro živé
A na pozadí usměvavé tváře bohatých, kteří vědí, že křik je o bohatství nepřipraví, stejně jako ti, kdo rozhodli se čekat na akci druhých, přeci si nebudou špinit ruce sami.
Generace čekatelů na změnu.
Kteří moc dobře vědí, že BEZ VÁS TO NEPŮJDE
A my se rádi podělíme o plody Vaší práce, nemusíte mít strach, utratit dokážeme vše, nikdy nebude dost.