Malování časem

Malování časem

Březen 2020 zastavil pokračování psaní blogu ve formě ve které jsem psal poslední roky, tedy psaní do budoucnosti a změnil se na psaní o současnosti. Do dnešního dne, tedy do 26. září 2020, tak vyšlo v českém jazyce 118 článků na aktuální témata, ke kterým patří COVID, POLITIKA a NÁRŮST ODPADŮ.

Dnes jsem se rozhodl navázat tam, kde jsem před šesti měsíci přestal. Není to jednoduché.

Psaní blogu do budoucna totiž připomíná plavání v řece času a já z ní vystoupil

Vystoupil jsem na břeh, abych se otřel a rozhlédl se kolem

Má zastávka však trvala déle, než jsem čekal

Trvala tak dlouho, že jsem téměř zapomněl, jak plavat

Jak plavat se však nezapomíná, stejně jako jízda na kole.

A já se začínám nořit do proudu a přemýšlím nad každým tempem. Je zvláštní, že necítím proud. Je to jako vstoupit do vody bez pocitu dotyku s vodou.

Je to zvláštní.

Přesto, že umím plavat, a přesto že se pohybuji na hladině, vypadá to, že stojím

Či možná ležím.

Musím navázat na předchozí plavbu, a to se v proudu, do kterého není možné vstoupit dvakrát činí obtížně, něco mi scházelo, a to něco bylo ticho, které jsem právě našel. Našel jsem ho v Dvořákově romanci pro piano, kterou jsem si pustil do sluchátek, abych se odboural od dalšího dílu nekonečného seriálu, který je doma sledován namísto života.

Poslední článek napsaný před přestávkou se jmenuje INDUSTRY 5.0 PŘIPRAVENOST KONAT a 250 jednání později mohu říci, že připravenost byla a je nejen na lokální, ale i globální úrovni. Počet zemí, počet firem, počet osob přestal jsem počítat. Nárůst zájmu o INDUSTRY 5.0 je tak velký, že počítání nedává smysle a je na čase z něj přikročit ke konání, a to zatím ještě čeká, cítím však, že ne na dlouho.

Za tři dny budu svou prezentací na LOGISTICS RIDE, nejlepší konferenci logistiků o logistice, zahajovat dvoudenní konferenci konanou v maskách bez masek. Téma jsem si zvolil více než o dva roky dříve, CESTA DOMŮ. Rozhodl jsem se odpovědět na dotaz, proč je cesta domů vždy rychlejší a je to zatím prezentace která má pro mne nejsilnější emotivní náboj a namísto textu musím se naučit kontrolovat své emoce.

Šest měsíců, po kterých jsem v tomto svém blogu nenavazoval, jsem se snažil nejen přispět v boji proti „SVĚTOVÉ NEVIDITELNÉ PANDEMII“, ale i zajistit rodinu, o kterou jsem kvůli své práci nenávratně přišel. Bylo to před sedmí lety, kdy se mým cílem stal svět bez odpadů a plýtvání.

I přes výrazně navýšený zájmu o INDUSTRY 5.0 poklesl objem realizací o 99%.

Příprava mnoha finalizuje. Stále noví partneři žádají o podporu a spolupráci a i přesto, že se jedná o činnost, která je časově náročná a přináší úspory, a to často velmi výrazné, je jejich představa, že je možné činnost poskytovat zdarma.

Namísto konkrétními kroky pak musím řešit, zda-li je nutné jíst i dnes.

Zatímco tyto řádky píši 26. září 2020 budou publikovány 29. března 2021 a já věřím, že budu moci opět použít slova která obsahuje CESTA DOMŮ

ROZHODLI JSME SE V JINÉ DOBĚ

A já věřím, že Vaše čtení nebude rušit ani rouška na tváři, ani ochranný štít, či brýle před očima, ani zámek, který bude určovat svobodu slova a činů

Přeji Vám krásný den bez odpadů a plýtvání ve všech jejich podobách a PEVNÉ ZDRAVÍ.