Na zdraví

Je běžný pozdrav při přípitku. Na zdraví, zdraví se oslavenci s těmi, co jim přišli popřát. Na zdraví je fráze, kterou učí se cizinci při obědech, večerech, či jen tak, když chtějí poznat naši zemi i naši řeč. Na zdraví a v ruce často sklenici, či půllitru s pěnivým rezavým mokem.

Není to tak dávno, kdy byl publikován článek věnovaný vodě. Článek, ve kterém jsem slíbil, že se k tématu vody, resp. k obsahu z elektrického vodovodního bojleru vrátím a tak i činím.

Jen pro připomenutí.

Mluvím o situaci, kdy bylo nutné u prosakujícího, tři roky starého bojleru vyjmout topné těleso na prorezavělém víku, a přitom technika i mne čekalo nemilé překvapení v podobě pískoviště. Stávající topné tělísko totiž připomínalo spíše bydliště termitů, než výtvor lidské ruky.

Rozhodl jsem se jak tělísko, tak vytěžený obsah podrobit další analýze, a hlavně jej použít pro diskuzi s managementem společnosti, která dodává městu Plzeň vodu a věřím, že bude tento postup návodem, jak postupovat ve Vašem bydlišti, či továrně.

Obsah, který jsme natěžili, alespoň jeho většinu jsem zachytil v kýblu, a následně ho, spolu s topným tělesem odvezl do Pracovny, kde čekal na zpracování. To nastalo jednoho víkendového dne, kdy jsem lžičku po lžičce přesunul obsah kýble do 1,5 litrové plastové lahve od dobré vody.

Lahve, která byla prázdná a čekala trpělivě na další použití.

Nebyla sama, už jsem podobně použil několik jejich soudružek.

Výsledek mne překvapil. Objem „písku“ zasahoval téměř do poloviny lahve, a to byl vyjmut jen z jedné, ze dvou komor bojleru. Hmotnostně, bez vody, atakoval 2,5 kilogramu živé (mrtvé) váhy a při pohledu na barvu si nemyslím, že obsah a zdraví jsou je jedné lodi.

Obsah lahve je sice také rezavý, ale myslím, že při jeho pozření by si člověk nejen mohl poškodit krk, ale myslím, že by mohl i docela dlouho ležet v žaludku konzumenta a možná následně i v játrech a dalších orgánech.

Rád bych dodal, že mnoho domácností v celé republice je zásobováno nejen studenou, ale i teplou vodou přímo od dodavatelů a takovou zbytečnost, jako bojler na ohřev vody tedy nepotřebují. Dá se proto předpokládat že spolu s vodou se do jejich domácností a těl dostává i obsah zachycený naším bojlerem. Dostává se tam po kouskách, částečkách méně, či více viditelných pouhým okem, který však ve vodě jen. Navíc ani bojler není filtr a skutečnost, že se v něm zachytí část obsahu nacházejícího se ve vodě je dán spíše konstrukcí tohoto zařízení, než aby to bylo záměrem.

Barva zachycených částí naznačuje velké množství železa, a to je přeci zdravé. To ví každý, kdo miluje špenát a příběhy Pepka Námořníka.

Když jsem se podíval na pojem VODNÍ KÁMEN v encyklopedii WIKIPEDIA, moc jsem toho nezjistil. Asi nejdůležitější informací bylo, že větší část vodního kamene tvoři UHLIČITAN VÁPENATÝ, bílá krystalická látka používající se ke hnojení.

Nevím, jestli po vzoru AGROFERTU, na jehož polích je řepku v květu možné vidět i prvního prosince se vodohospodáři snaží o naše zpevnění zevnitř, či zda z nás chtějí udělat národ letců protože všichni ví, že piloti mají ocelové ptáky, ale přiznám se, že se mi nelíbí ani jedna z těchto představ, navíc uvědomím-li si, že bojler byl z nerezu a tedy i podstatně dražší právě proto, aby tvorbu vodního kamene co nejvíce minimalizoval.

Po včerejšku, tedy poté, kdy jsem obsah z kýble přesunul do lahve a tu doplnil vodou z kohoutku, jsem se rozhodl nejen, že budu pokračovat ve svém krátkém seriálu, ale i, že se na vyjádření zeptám samotného místního vodohospodáře a vedení města, které mu, s plnou důvěrou, svěřilo řízení rozvodů vody a hospodaření s vodou, a to ve městě pěti řek.

Rád bych se totiž ujistil, že v tuzemsku, ve městě pyšnícím se pozicí na vrchních příčkách žebříčků čistoty pitné vody, nebude situace podobná jako v polovině států USA, kde objem arzenu a dalších jedovatých látek ve vodě vysoko překračuje míru zdraví škodlivou, a to i přesto, že oficiální výsledky rozborů vody zadané vodohospodáři hovořili a hovoří o místní vodě jako o nejčistším zdroji v okolí.

Na závěr jen poznámka pro ty, kdo se vždy těší až jejich město a krajinu zasype čistý bílý sníh.                Obsah levé lahve, který v detailu můžete vidět pod těmito řádky je tři roky starý nasbíraný prašan umístěný a stlačený do stejné lahve. Sníh byl nasbírán po celonočním sněžení na střeše v centru Plzně.