Poslední školní rok a Budoucnost Evropy

Ačkoliv má červen 31 dní a je posledním měsícem školního roku, tento často končí t rozhodnutí ředitelů škol o několik dní, až týden dříve. Mají k tmu právo. Dostali ho od státu a provozovatele, který jim věnoval několik dní, s nimiž mohou nakládat dle vlastního uvážení.

Většina ředitelů škol neřeší, zda-li rodiče mají stejně štědré nadřízené a prostě školu zavře dříve. Rodiče i Děti, si jistě poradí. Vždyť na to mají celé dva měsíce.

21.11.2019 se konala v Bruselu schůzka jedné z komisí, „KOMISE BUDOUCNOSTI“ předsedala jí Češka. Jednalo se o schůzku navazující na jinou, jež proběhla před rokem a nesla jméno INDUSTRY 5.0.

Ta letošní, o které jsem psal měla již název delší

EUROPE CATCHING-UP OR FAILING BEHIND IN THE AGE OF INDUSTRY 4.0 AND SOCIETY 5.0

Přeložím-li jej pro ty, kdo nevládnou angličtinou, bude znít následovně

Stíhá, nebo je Evropa se skluzu v době PRŮMYSLU 4.0 a SPOLEČNOSTI 5.0

Skutečnost, že si organizátoři nevšimli scházejícího otazníku naznačuje, že přehlédnutí bude možná více. Můžeme se však podívat sami, protože po týdnu od ukončení se objevil na stránkách evropské komise nejen program, ale i prezentace pozvaných (a neodvolaných) řečníků.

Začnu-li u programu, překvapilo mne, že nebyl k dispozici před samotným konáním, jako případný posluchač a návštěvník bych to osobně uvítal, ale to je jiná.

Časový rozsah byl od 11:00 do 16:30, tedy celých pět a půl hodiny, a to včetně jeden a půl hodinové recepce (přestávky). Co musím naopak kvitovat je 30 a 60 minut na diskuzi. Je škoda, že jsem nedohledal audio a video záznam, který se dle mých informací pořizuje, ale málokdy dává k dispozici těm, kdo se účastnit nemohli. Rád bych si totiž poslechl dotazy publika a odpovědi.

Na programu bylo sedm přednášek

Bohužel jejich obsah z programu nevyčteme, jen jména a příslušnost přednášejících, proto je škoda, že se případní zájemci, posluchači nemohli připravit pro lepší cílení svých dotazů.

Při přípravě tohoto článku jsem si všechny prezentace prošel. Scházel mi k nim samozřejmě výklad přednášejících, ale s ohledem na formu, jakou byly vytvořeny, myslím, že většinu podstatných informací bylo možné vyčíst.

Prvním společným rysem, který mi přišel na mysl po shlédnutí všech sedmi videí byla vzdálenost od reality. Všechny prezentace hovořily v abstraktních pojmech a připomínali politické proslovy. Žádný se nepozastavil nad aktuálním stavem, aby ukázal stav PŘED než ukáže stav PO

Tento nástroj vizuální evidence je klíčový, a to jak z psychologického hlediska, tak i z pohledu kontrolního. Nestanovím-li si a nezaeviduji-li stávající stav, tedy stav před změnou, zapomenu rychle (byla-li změna úspěšná) na stav ve kterém jsem byl a „pokles na starou úroveň je často mnohonásobně rychlejší, než by byl, kdybychom si původní stav uvědomovali.

Prezentace byly abstraktní. U některých prezentujících šlo o vyjádření, ŽE BEZ NICH TO NEJDE, u jiných byly ukázkou selhání vzdělávacího systému, když nedokáže naučit své absolventy, že 40 stránek prezentace a 20 minut času jsou nekompatibilní.

Každý z přednášejících měl 20 minut času

Bohužel jsem nenašel nic, proč bych nakonec měl litovat své nepřítomnosti.

Má prezentace byla skutečně jiná, diametrálně se lišila, ovšem neměl bych to být já, kdo to posuzuje, ale Vy a proto Vám dávám možnost si ji porovnat s těmi, kdo své místo na parlamentním slunci dostali. Nahrál jsem ji na svůj youtube kanál, aby byla k dispozici všem a jen přemýšlím, neměli-li by se tak chovat i ti, kteří žijí z práce druhých a snaží se jim vytvořit budoucnost

Co si o tom myslíte Vy?

P.S. na závěr bych rád odpověděl na vaši nevyřčenou otázku co má s Evropskou komisí společného škola, resp. poslední školní den. Jen to, že má také splněno, bez ohledu na nedostatečný výsledek i obsah.

P.P.S. při studiu podkladů k tomuto článku jsem narazil na zmínku, že v rámci EU funguje ještě jedna organizace zaměřená na inovace v oblasti průmyslu, nese Francouzskou zkratku CCMI a já měl radost, že budu moci kontaktovat někoho dalšího, kdy by projevil o INDUSTRY 5.0 zájem. Bohužel jsem o svůj optimismus přišel, když jsem si všiml, že v čele této organizace stojí opět paní Lucie Studničná, která ukázala, že pro ni fungující systémová prevence vzniku odpadu skutečně není.