Předcházení vzniku odpadu a Systémová prevence vzniku odpadu
Na první pohled dvě velmi podobná slovní spojení. Při pohledu na ně by člověk řekl, že byla uvedena v život se stejným cílem, to je však jen zdání, které nemůže být více zavádějící. První pojem zavedl odpadový průmysl jako záminku pro nárůst odpadu, druhý pojem jsem zavedl já pro dosažení pravého opaku.
Myslím, že velmi dobře to mohou ukázat snímky obrazovky zeptáte-li se na oba výrazy postupně vyhledávače google. Pozor, oba výrazy je nutné dát do uvozovek
Zde je tedy výsledek pro PREVENCI VZNIKU ODPADU, tedy „WASTE PREVENTION“
A zde pak pro systematickou prevenci vzniku odpadu, tedy „SYSTEMATIC WASTE PREVENTION“
Podíváte-li se pak hlouběji, zjistíte, že PREVENCE VZNIKU ODPADU, či v českém jazyce spíše PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADU se téměř rovná výrazu recyklace a spíše se hovoří o minimalizaci odpadu a odpadem je často míněn jen odpad komunální, protože všechny ostatní máme dle odpovědných osob, ministerstva a odpadových firem, vyřešené.
Můžete srovnat výsledky vyhledávače
Zde PŘEDCHÁZENÍ
A zde SYSTÉMOVÁ PREVENCE
Jedno mají výsledky vyhledávání v českém i anglickém jazyce shodné. U systémového řešení je uvedeno mé jméno. Není to proto, že bych si pozici ve vyhledávači zaplatil, není to ani tím, že bych zaplatil jiným, aby mne na první místo dostali, je to jen tím, že již od roku 2013 se tématu nejen věnuji, ale já i systémovou prevenci implementuji a šířím.
Krátce před napsáním tohoto příspěvku jsem měl na základě mého komentáře k výzvě organizace HNUTÍ DUHA zajímavou diskuzi s jejich expertem na životní prostředí panem Ivo Kropáčkem.
K výzvě šířené na síti FACEBOOK jsem přidal, po přečtení obsahu, jako první následující komentář
„Milý GREENPEACE Vaše výzva je naprosto nesmyslná, a to ve všech čtyřech bodech. Vypadá, že Vám s její tvorbou aktivně pomáhají odborníci odpadového průmyslu, a proto se nepřidám. Řešení však skutečně existuje a jmenuje se systémová prevence vzniku odpadu. Jak sami víte vzniklo v tuzemsku před šesti lety a Vy jste byli o její existenci opakovaně informování, stejně jako o progresu v implementaci. Po celou dobu ji ignorujete a z výzvy vidím i důvod.“
Po několika hodinách přišla od pana Kropáčka odpověď
„Michaeli, nechápu co Vás tak pobouřilo.
Ad 1) Co je špatného na tom, že už 24 let (a ne až za 30 let) od platnosti směrnice o skládkách přestaneme skládkovat biologicky rozložitelné odpady, které lze snadno kompostovat, ale na skládce z nich vzniká klimatické změny způsobující metan, který částečně uniká do atmosféry?
Ad 2) Co je špatného na zvýšení skládkovacího poplatku, když se zvýšení nemá vztahovat na obce, které zajistí vysokou míru třídění?
Ad 3) Co je špatného na tom, když domácnosti nebudou muset chodit 3 km daleko s vytříděnými slupkami od brambor, ale měli jednodušší třídění bioodpadu přímo u dveří?
Ad 4) Co je špatného když budou výrobci plně zodpovědni za recyklaci svých výrobků? (Pro vaši informaci opakované použití se dle nové evropské směrnice počítá do cílů recyklace).
Systémovou prevenci vzniku odpadu samozřejmě podporujeme. Ostatně mezi podporovateli naší výzvy je i firma CYRKL, Zdrojová platforma, která nabízí podobně jako Industrial Upcycling nabízí využití nevyužitých věcí a výrobků. Takže kdybyste si to rozmyslel rádi Vás uvítáme mezi podporovateli výzvy.“
Odpověď dostatečně obsáhlá na to, abych upřesnil i já sám své důvody
„DObrý den pane Ivo Kropáček děkuji Vám za odpověď. Na konci skládkování není nic špatného, ale nejsou náhodou stanovené termíny ukončení již 6x odkládány? Není skutečností, že před zavedením hnědých popelnic na biodpad, bylo zcela běžné míti komposty, spotřebovávat, co ještě spotřebitelné bylo? Více odpadových nádob bude znamenat jen více odpadu, ne však zlepšení (není-li míněno to ekonomické odpadových společností) 2) Vyšší skládkovné, bez nutnosti aby se provozovatel choval jinak. Za co dostane onen bonus? 3) Z pohledu odpadového průmyslu na tomto kroku není nic špatného, z pohledu životního prostředí je špatně maličkost a to fakt, že výsledkem tohoto kroku bude jen a pouze generování většího množství odpadu. 4) Bez definice pojmu zodpovědnost očekávám, že namísto změny jen vyroste další administrátor, který ve své „nazastupitelnosti) jen kasíruje poplatky a pro životní prostředí nečiní nic, než že o nem mluví, vystavuje grafy a tabulky a využívá štědrosti státu Poslední bud a systémová prevence vzniku odpadu, CYRKL je burzou odpadů, resp. jen platformou vystavenou on-line v níž provozovatel vzdal se primárně odpovědnosti a tuto nechává na smluvních stranách. INDUSTRIAL UPCYCLING je naproti tomu plnohodnotná metoda aplikovaná v průmyslu a již dávno nejenom tam, která vzniku odpadu skutečně předchází a i proto se mohla stát základem INDUSTRY 5.0. Informace k obému naleznete na internetu. Přeji Vám i Hnutí Duha, aby rok 2020 byl pro Vás v soukromém i profesním životě prostý odpadů a plýtvání, pak přijde již čas, kdy nebude třeba psát výzvy, ale bude možné svět bez odpadů a plýtvání tvořit vlastními činy a z odměny za odevzdanou práci i žít.“
Ani po třech dnech se pan Kropáček nevyjádřil.
Je totiž dost dobře možné, že je mediálně příliš vytížen. Jako EXPERT má totiž média na telefonu stále, nehovoří-li zrovna s některou z odpadových společností, kterým v hnutí DUHA dělá reklamu a pomáhá jim k tomu, aby odpadu bylo více.
Jen pro zajímavost bych rád dodal, že výzvu na sociální sítě hnutí DUHA umístilo poté, kdy bycha vládou schválena změna nařízení a zákonů souvisejících právě s odpadem. Změna, které opět naprosto ignoruje faktickou možnost vzniku odpadů přecházet a namísto toho garantuje odpadovému průmyslu nejen vyšší zisky, ale i trvalý příjem na další pětiletku a ještě dál.
Jaký, je tedy rozdíl mezi PŘEDCHÁZENÍ (PREVENCÍ VZNIKU ODPADU a SYSTÉMOVOU PREVENCÍ VZNIKU ODPADU? Zanedbatelný.
První nefunguje a je jen na papíře a druhá za šest let zabránila, aby se více než půl milionu tun výrobků a materiálů stalo odpadem. Vím že pro pana Kropáčka přehlédnutelný detail, ale co na to Pažout?
Na závěr bych se rád omluvil HNUTÍ DUHA. To jsem totiž v první odpovědi nazval GREENPEACE.
