Předposlední schod

než se během divoké jízdy jedné noci dostaneme opět na úpatí schodiště s 365ti schody a začneme kráčet vzhůru stále stejným tempem daným taktem času. Je to zvláštní, že si nikdo nestěžuje na propad na počátek, když už byl na vrcholu.

Ještě je třeba zásobit se na tu jízdu

Jídlo, Pití, Hlasitá radost.

Pilulky štěstí.

Už se vzpomíná na 363 schodů. Radosti i Strasti, politická rozhodnutí polobohů definující směr do pekla moci bezmoci. Stařec, co nabídl křeslo pasáčkovi, když ukázal mu, kdo je pánem nekonečna vzpomněl si na své zdraví a odevzdal korunu a popelníček.

Teď na mne budou vzpomínat jako na dobrého krále, dobrá byla rada, dobrá.

Roztočená kulatá ekonomika zvyšující rychlostí žene se z kopce zanechávajíce za sebou rýhu, která zaroste zas travou a plevelem. Ve světě pohádek fungují kouzla, ve světě peněz, peníze.

Cíle na rok 2050 jsou napsány a schváleny, tak není třeba se měnit

Plast byl definován viníkem

Jednorázovost osvobozena v neúplném rozsahu, dala na obětní stůl vatová čistítka uší, tašky a nádobí.

Namísto z nich jednorázové nahradila jednorázovým, a ještě ve větším objemu s větší profitabilitou jede se dál.

Asociace odpadového průmyslu hrdě drží vlajku čistého světa a připíjí si bublinkami v nichž vyprchalo odhodlání něco měnit.

Dobře bylo, Dobře bude.

A těm, co zbylo, zatopíme, ať je po staletí co slavit.

I přesto všechno rád ohlížím se zpět, potkal jsem tolik tváří, lidí, myšlenek, že svět, který buduji se na obzoru občas zjevil, než se zas rozplynul. Říká se, že Fata Morgana je odrazem skutečných míst, tak nahlédl jsem, nejednou.

Vím proto, že vše, co dělám, má smysl, i když sám už někdy ztrácím dech.

Mám totiž tajnou dávku energie

Jmenuje se lidé

Jsou to básníci, malíři, dělníci, učitelé, studenti a mnoho dalších.

Jsou to ti, kterým ještě dětství říká jsem tu, ale i ti kterým stovka říká vítej.

Je to maminka s tatínkem, dědeček.

Jsou to Ofra, Andyf, Saphó

Je jich mnohem více.

To, že má práce dává smysl nejenom mně, ale i mnoha ostatním, kteří smyslem práce nevidí jen peníze a prostředky ukazuje mimo jiné i vyjádření skupiny studentů, kterým jsem měl tu čest přednášet před prázdninami letošního roku v Plzeňské střední škole.