Protože je čtvrtek, musím být v Rize

Při psaní dnešního příspěvku jsem si vzpomněl na komedii z mých dětských let. Jmenovala se podobně, jen den a místo, pokud si vzpomínám, byli jiné. Ptáte se, co dělám v Rize? Odpověď byste si však myslím, mohli dát sami. Měním totiž svět.

Riga je hlavní město Lotyšska a Lotyšsko je jedna z postsovětských republik. V době mé školní výchovy, výraz Post-Sovětský neexistoval a myslím, že jeho použití by hraničilo se vstupenkou do některého z výchovných ústavů opatřených pevným mřížovým.

V každém případě tato země 21.srpna 1991 obnovila svou nezávislost a stala se samostatným státem, který má dnes dva miliony obyvatel z nichž má část zájem poslechnout si slova muže, který dal světu definici PRŮMYSLU 5.0 a jenž si dal za cíl VYBUDOVAT SVĚT BEZ ODPADŮ A PLÝTVÁNÍ.

O této skutečnosti jsem se dozvěděl měsíc před dnešním dnem z dotazu a pozvánky organizátora podnikatelské konference s názvem – Baltic Know How: Packaging for sustainable business

Organizátorem jsem byl požádán, zda-li bych nepřednesl na konferenci klíčovou řeč na téma INDUSTRY 5.0.

Rád tak učiním, protože budu mít možnost změnit myšlení a pohled na svět businessu a podnikání několika stovek podnikatelů, kteří budou nejen z Lotyšska samotného, ale i okolních zemí. Navíc skutečnost, že hlavním tématem konference jsou obaly a s nimi související procesy, tedy téma, které je mi díky vlastnímu vývoji efektivních obalů blízké, je moje radost dvojnásobná.

Tento příspěvek je vydán den po článku, v němž se Vás, čtenářů ptám, JAK ZNÍ VAŠE VLAST a jsem zvědav, jak zní ta Lotyšům vlast jejich, protože stejně jako Česká, i Lotyšská novodobá historie spadá zpět do roku 1991 a nemá za sebou ještě ani Kristova léta a to i přesto, že ve skutečnosti je mnohem, ale mnohem starší.

Když jsem napsal poznámku na téma mé přednášky na této konferenci na profesní síť LINKEDIN, ozvalo se mi velké množství stávajících i nových partnerů s dotazem, zda-li pošlu více informací. Rád. Protože je i mým cílem nevytvářet s organizátorem jednostrannou dohodu, ale víceúrovňový partnerský vztah, který jedním obchodním případem nekončí, ale začíná a roste tak, jak to vidíme v ještě nepokácených sadech, parcích a lesích, které ještě nenahradily továrny a logistické haly, přesto že je naši politici tak milují.

Lotyšsko jsem na svých cestách ještě nenavštívil a pokud si vzpomínám, jednání s lotyšskými obchodními partnery bylo také pomálu, jsem proto zvědav na jejich přístup a na diskuze nad tématem, které pro ně bude naprosto nové.

Byl bych rád, kdyby stejně jako na ostatních konferencích a v továrnách, kde jsem téma otevřel, došlo k nádechu na začátku mého vystoupení, a vydechnuto přišlo až na jeho konci. Aby stejně jako jinde, ticho před bouří, změnilo se v bouří dotazů a obchodních partnerství, která nebudou postavena na principu vyždímu co mohu a odhodím, ale budu společně stavět, dělit se o zisk a profitovat ze společně budovaného díla a světa, kde se není třeba bát se nadechnout, abych se neotrávil, ani se napít, abych neměl střevní potíže a už vůbec ne podnikat, abych nebyl za zloděje.

Jak to nakonec všechno dopadlo, se dozvíte v některém z mých dalších příspěvků.

Nevěřím, že je náhoda, že můj příspěvek přednesu přesně 80 let poté, kdy odešel ze světa první Československý prezident, pan Tomáš Garrique Masaryk a proto doufám, že napomůže vzpomenout si na budoucnost.