Ti z Vás, kdo navštěvoval někdy školu a v ní i mimoškolní, nejlépe pohybové aktivity, jistě někdy narazil na tento způsob rozpočítávání. Zatímco první půlka nás byla „prvých“ ta druhá byla tvořena jen těmi „druhými“. Říkalo se tomu spravedlivé dělení týmů.
S postupem času jsem zjistil, že toto dělení je velmi podobné jinému
„TO JE MOJE, TO JE TVOJE“
Tak si rozdělovali kořist loupežníci a piráti, a tak se rozděluje kořist dodnes.
Hovoří-li se o dělení, pak „TŘETÍ“ je často již mimo hru a možná i proto, že existuje v podnikání pravidlo, že ve vedení firem by měl být lichý počet majitelů a tři jsou moc.
Společnost IBCSD LAB s.r.o. jsem zakládal se třemi partnery a do obchodního rejstříku byla zapsána 22.října 2014. Dva roky poté, v prosinci 2016 po vzájemné dohodě společnost opustili všichni tři a já zůstal nejen zakladatelem, ale i jediným vlastníkem a jednatelem.
Nerozešli jsme se proto, že by někdo z nás odcizil druhým prostředky, a dokonce ani mé rozhodnutí na začátku nevést společnost sám nebylo dáno z důvodu ekonomického nedostatku, ale proto, že jsem chtěl sestavit tým jehož každý člen bude specialistou na něco jiného, na něco, co je jeho specialitou a co ho živí v jeho vlastní společnosti.
Podmínkou však bylo, že toto své know-how přenese i do nově vzniklé společnosti a bude ji podporovat nejen z tohoto pohledu, ale i z obchodního. To se nesplnilo, a proto došlo k rozchodu dohodou.
Rozchod kromě jiného způsobil jednu zvláštní a nečekanou věc.
Začali jsme více spolupracovat
Bylo to na subdodavatelské bázi a začalo to jít mnohem lépe než kdykoli před tím.
Zřejmě nám scházelo lepší zasmluvnění, či onen pocit DODAVATEL – ODBĚRATEL, který vytváří vazby, ne však vztahy.
V každém případě od našeho rozchodu již uplynulo dvakrát více času, než jsme trávili v jedné společnosti. Stále spolupracujeme a objemy obchodů narůstají. Zůstali jsme přáteli, jen jsme upřesnili pravidla fungování.
Je jedno, zda-li nás život postaví na první, či druhé místo, či zda se o zařazení tam, či onam, budeme snažit mi sami, je nutné si uvědomit, že bez „toho druhého“ nebude „ten první“. Bez noci nebude den a bez trápení nebude radost.
Tento článek vychází v den, kdy na nočním nebi bude měsíc
A budeme-li mít štěstí a zastavíme-li se, je možné, že pod jeho světlem uvidíme kvést květ v době, kdy už jsme to nečekali, a přesto tam je a pod jeho hlavou, schovávají se poupata dalších přemýšleje zda-li mají také rozkvést.
Zatímco prvním blíží se konec roku, může se blížit konec roku i těm druhým, jen úplně jinde a možná i úplně jiný. To však nečiní prvního ani druhého lepším, či oprávněným vyvyšovat se nad ostatními. Jediné, kdy je možné zvednout hlavu výš a stoupnout si na špičky je, když chce jít příkladem a pak, ať má pevný hlas a cíl, k němuž bude kráčet s hlavou vztyčenou.
_________________________
Poznámka pod čarou: Obě fotografie použité v textu byly pořízeny v 06:06 ráno 16.prosince 2019, v den napsání tohoto článku