Když jsem se chystal psát příspěvek na 19.května 2019 přemýšlel jsem nad jeho tématem. Za oknem končila noc prolitá jarním deštěm a vzduch voněl. Při výjezdu z parkoviště mne zablokoval pohled na vůz společnosti ČISTÁ PLZEŇ, jenž vysypával kontejnery na papír, které byly prázdné.
Je to zvláštní, ale osud mi opět předložil témata na své dlani a mně stačilo jen vzít a zpracovat.
Jen co jsem totiž přijel na pracoviště a přihlásil se opětovně po hodině ranní práce do své e-mailové schránky, čekala tam na mne zpráva od mého pomocníka jménem GOOGLE.ALERTS. Spolupracujeme již dlouho, téměř od začátku, kdy se narodil a myslím, že k oboustranné spokojenosti.
Zpráva, kterou mi doručil vypadala takto
Musel jsem se smát a na mysl mi přišla slova, která jsem použil v názvu dnešního příspěvku.
SETKÁNÍ MARODŮ
Díky své práci totiž mohu odpovědně říci, že se setkali lidé, kteří „vládnou“ zemi, která vyrábí nejvíce odpadů a zemi, které odpady vládnou. Myslím, že Francis Ford Coppola by měl radost, protože v dalším díle filmu KMOTR, došlo k rakovinovému bujení a KMOTŘI jsou hned dva.
Oba ve vládě státu.
Oba legálně zvolení.
Oba po dobu svého působení podporují ty, co odpad vyrábějí, i ty kteří z odpadu profitují a nemají se špatně. A až jednou odejdou, zanechávajíce za sebou skládku, budou se dívat ze svých rezidencí beztrestných a vrtět hlavou, jak špatně zemím, kterým vládli na svých ministerských židlích, je.
Článek o setkání nepřinesl nikdo jiný než VEŘEJNO-PRÁVNÍ TELEVIZE, která se snaží navodit dojem, či nepochopila, že důvod, kvůli kterému se oba pánové sešli, je zcela opačný tomu, který je prezentován.
Byl bych nerad, aby došlo k nedorozumění. Pan Brabec, ani pan Kowalczyk, nejsou kmotry a v ranku mafie stojí hluboko v mocenské řadě, ale jsou u moci veřejné správy a proto jde odpovědnost jen a pouze za nimi, ne za lidmi, kteří ovládají jejich rozhodnutí a nechávají psát proslovy a dotační programy na míru svým potřebám.
Oba jsou si svého postavení v žebříčku plně vědomi a oba činí své kroky záměrně a s plným vědomím toho, co činí.
O tom, zda-li jsou si vědomi důsledků (kromě těch osobních ekonomických), však pochybuji.
Dnes je první březen 2019, Vy však budete mít možnost si tento článek přečíst až 17. května, tedy dva a půl měsíce po jeho napsání. Jděte se podívat ven, co se od setkání obou pánů změnilo.
Můžete lépe dýchat čistší vzduch, nebo přibylo požárů skládek?
Můžete koupit kvalitnější potraviny a maso polských výrobců?
Jsou zjištěné odpady zlikvidovány, či čekají s miliony tun dalších odpadů na správnou cenu?
NE, ani jeden ze slibů se nesplnil.
Odpadové společnosti si prosadily další odklad zákazu skládkování a zároveň razantní navýšení skládkovného. Polští výrobci dále reflektují požadavky tuzemských nákupčích na nižší ceny, dalším poklesem kvality. Další skládky v soukromých brownfieldech udělají z jejich majitelů šťastné a bohaté, s představou nekonečné dovolené,
která nepřijde.
Je sedmnáctý květen a stromy dávno květy ztratily. Jsme skutečně tak bohatí, že i My necháme si budoucnost protéct mezi prsty?
Zvažte to, až vyrazíte o víkendu do lesů, na chaty, chalupy a do obchodních center štěstí.
Jste opravdu tak bohatí?