Stát zvyšuje nouzové zásoby? Ne, jen více plýtvá! Díl DRUHÝ

Rád bych navázal na předchozí díl pojednávající o schopnosti politiků plýtvat a plýtvat a plýtvat, všude, kde se dá. Ovšem nevysvětlil jsem proč si to myslím a k tomu bych rád došel v příspěvku dnešním.

Jak již zřejmě všichni čtenáři mých příspěvků ví, svůj profesní život jsem prožil mimo jiné v přímém a dlouholetém kontaktu s logistikou. Po mnoho let jsem byl v pozici logistika, tedy člověka, co hasí jeden požár založením druhého. Nejlepší na tom celém je skutečnost, že ten první často založí někdo úplně jiný. Své zkušenosti z tohoto oboru, hlavně z pohledu efektivity, zužitkovávám i v současném povolání, kterým je prevence vzniku odpadu.

S obojím souvisí i dnešní článek.

Jen sedmnáct dní po novém roce zveřejnily Hospodářské Noviny článek, jehož název, resp. jeho část, jsem si vypůjčil pro dnešní příspěvek.

O půl roku dříve jsem byl přítomen likvidaci jiných Nouzových zásob, jiného, a přesto stejného státu vprostřed Evropy. Již tenkrát se dělaly zásoby „na horší časy“. Tenkrát se jim říkalo studená válka a snad i proto měla velká část likvidovaných a námi zachraňovaných zásob, podobu zatepleného oblečení, včetně vaťáků.

Jak takové zásoby vypadají?

Jedná se o nově nakoupené a zabalené výrobky, které stát nakoupí, uklidí do skladů, či tenkrát do krytů a platí za jejich uložení, věřím, že v dnešní době i za místo, obsluhu a další servis zabraňující tomu, aby se k oblečení, potravinám, vybavení apod. někdo dostal.

A co když „nouze“ na stát nepříjde?

Pak se věci vyhodí.

A co když na stát nouze přijde?

Pak se věci vyhodí.

Proces bude totiž vždy stejný, jen důvody vyhození budou jiné.

V tom prvním případě bude důvodem snaha těch, kteří budou u moci, získat profit a osobní zisk na další lukrativní veřejné zakázce, která jim zajistí krásný příjem i po odchodu z politiky, hlavně zůstane-li plnění zakázky v širší rodině. Vyhození v tomto případě bude totiž znamenat „nutnost“ nákupu nového, a tedy příjemný finanční bonus.

Ve druhém případě se věci vyhodí proto, že ti, kteří si je schovávají pro sebe, se nebudou mít chuť dělit, ale ani je sami používat. Přeci nebudou jíst a nosit něco určené pro póvl, pardon pro voliče, nebo snad lid. Dalším důvodem, proč by se věci nedostali mezi lidi je distribuční logistika, ta by totiž fungovala stejně, jako když v zimě napadne v Čechách sníh. První věta silničářů zní „To jsme nečekali“ a ta druhá „Sůl máme od léta, ale nemůžeme se k ní dostat“

V názvu původního článku stojí i následující věta „Nakupovat se budou potraviny i „živé stádo“

TO druhé mají politici nakoupené už dávno

A nemuseli moc utrácet

Stačila

Kobliha.