Štědrost má vysokou cenu

Za čtyři dny budou Vánoce. Čas, který již dávno není svátkem klidu a pohody. Internetové obchody díky němu mají již od konce října obraty i 1 miliardu Korun českých denně a k podobně vysokým částkám roste i business s chudobou, protože půjčí Vám i na rohlík, když ví, že Vás to bude stát střechu nad hlavou.

V době spotřební společnosti jsme klid a pohodu prodali za dary, které nejsou zadarmo, i když se tak tváří. V den, kdy píši tento příspěvek jsem se nejen účastnil jako tázající se divák konference INTRALOGISTIKA 4.0, ale měl jsem možnost slyšet hovořit i dva politiky, které jsem předtím hovořit ještě neslyšel, či si na to nevzpomínám.

Prvním z politiků byl první Československý Prezident, pan Masaryk a záznam, který byl nalezen v archivu Českého rozhlasu zachytil řeč, kterou pan Prezident pronesl v den Třináctého výročí založení Československé republiky, tedy 28. října 1931.

Rád bych Českému rozhlasu a jeho archeologům poděkoval a požádal Vás o to nejcennější, co máte, o Váš čas. Prosím věnujte mi 21 minut Vašeho života. Poslechněte si slova, která v těžké době republiky zkoušené časem i ekonomickými problémy pronesl její prezident. Sami můžete posoudit jaká slova volil a jak a ke komu promlouval a srovnat to se slovy současné hlavy státu, jestli i ona rozhodla se svůj projev pronést.

Druhý politik je Brit a žije na Britských ostrovech nejen dnes, ale i řádku let, narodil se tam totiž krátce po druhé světové válce a patří k lidem, kteří, jak od sám říká, prožili největší část svého života v míru a prosperitě. Zde je link na jeho řeč v anglickém originále.

Možná, že se mne ptáte, co je důvodem toho, že obě tyto řeči, dvou lidí, kteří se nikdy nemohli potkat, skončily v dalším příspěvku mého blogu.

To, co mne k tomu vedlo, není nic jiného než vyjádření SKUTEČNOSTI. Faktů prezentovaných bez příkras a cingrlátek, podaných jazykem určeným lidem, kteří poslouchají.

Není to ani v jednom případě marketingová propaganda mající za cíl milosrdnou lží ukázat, že je vlastně pravdou. Není to stížnost na to, že stále víc, je pořád málo. Není to apel na to, aby jiní pracovali, aby se oni a jejich rodiny měli dobře.

Ne.

Je to shrnutí faktů z úst lidí, kteří si jistě dlouho a pečlivě sami připravovali co chtějí říci.

Tento fakt je vidět z formy, tónu hlasu, intonace i obsahu.

Mluví klidně a věcně, bez přeřeků a zakoktávání.

Jak jsem zmínil strávil jsem dnešní den na profesní konferenci pořádané společností BITO. Společností, kterou znám již dlouhá léta a vím, že výrobky a řešení které nabízí budu moci doporučit svým klientům, protože jim důvěřuji. Jsem rád, že si nehrají na cenu, nesnaží se předstírat to, co nejsou a ani nemají snahu na ostatní házet špínu a říkat JENOM MY.

Na konferenci nechali přednášet své klienty a partnery, aby nakonec promluvili i oni sami.

Co mne mrzí, je skutečnost, že jsem z úst přednášejících, kterým patří malé, či větší společnosti, neslyšel totéž. Čtení řádků na projekční ploše, nejisté vystupování, absence kontaktu s lidmi, kteří přišli, aby se dozvěděli více byly pro mne stejně rušivá jako skutečnost, že nebyl dám prostor otázkám, kterých mám vždy dost.

Měli bychom si rozmyslet jací chceme být. V jakém státě chceme vlastně žít. Kdo chceme, aby rozhodoval o našich osudech a penězích, které „spoříme, či chcete-li sdílíme“ pro rozvoj místa, které nazýváme svým domovem, svou zemí.

Blíží se Vánoce a já si nemyslím, že štěstí je prodejná slečna mávající na řidiče na okraji silnice.

Nemyslím si ani, že na změnu je nutné čekat až do dalších voleb.

Mějte se krásně a děkuji za Váš ČAS.