Trvalá Ztráta Rovnováhy

Když jsem 19. srpna 2019 zveřejnil svůj článek The GIANTS are Blind ještě jsem netušil, jakou odezvu zpráva o slepotě obrů přinese. Byla zajímavá, a i proto další zprávy ze života obrů následovaly první doprovázeny větším, či menším zájmem ze strany čtenářů.

Zatímco mé anglicky psané blogy jsou sledovány spíše v zahraničí, tuzemským narůstá počet čtenářů v tuzemsku a mne těší, že čím dále více lidí, s nimiž se setkám, či hovořím, mi sděluje, že ten, či onen článek je zaujal, a proto mne kontaktovali, či mne navštívili.

Čtvrtého února 2019 vyšly v periodiku soudruha premiéra nezávisle na sobě dva články, které půl roku po textu uvedeném v perexu, mou diagnózu potvrzují, stejně jako ztrátu rovnováhy na kterou jsem poukázal o tři dny později.

První článek hovoří o nutnosti zasáhnout kvůli nedostatku poptávky

Druhý pak o tom, že současné zemědělství ničí zemi

Není bez zajímavosti, že obě zprávy vyšly v periodiku vlastněném člověkem, jehož bohatství plyne z velké částí ze zpracování ropy a výroby prostředků, které ze živé půdy dělají mrtvozem.

Začneme-li druhou ze zpráv jejíž autor cituje německou studii publikovanou v zahraničním tisku, pak tato říká, že současné zemědělství uživí jen polovinu obyvatel planety a je proto neudržitelné. Součástí článku a předpokládám, že i studie, je pak návrh vědců, jak stav změnit.

Je fascinující, jak málo si autoři studie, i článku, zjistili o reálném stavu.

Je možné, že ze svých laboratoří a středisek nevidí na nejbližší pole, ale i kdyby viděli, pravděpodobně neuvidí na nejbližší skládku odpadu, či se nepodívali do kontejneru na odpad, tam by totiž mohli vidět hlavní důvod toho, proč zemědělství neuživí obyvatele planety, důvod je totiž jiný a docela prostý.

75% zemědělské produkce se vyhodí dříve, než se dostane do druhého stupně zpracování

Co to znamená?

Ovoce se nechá shnít, zelenina půjde do kompostu, obilí se nesklidí a když ano, spálí se, a podobných procesů je mnoho. Jedno mají společné. Z pěstované potraviny, či suroviny, nevznikne potravina, ale odpad. Další plýtvání je v procesech výroby a dále v logistickém řetězci, kde není pro obchodní řetězec problém odmítnout celý objednaný kamion ředkviček, protože listy nejsou dost zelené.

Druhým důvodem neschopnosti nasytit je skutečnost, že se často pěstuje tam, kde nejsou spotřebitelé a logistika je moc drahá a posledním z důvodů je pak cílená nadvýroba hnaná mimo jiné dotačními tituly, které se neptají BYLO SPOTŘEBOVÁNO, ale BYLO VYPĚSTOVÁNO, či VYROBENO.

U této otázky můžeme klidně přejít k prvnímu z článků, jenž hovoří o ohrožení z toho, že vyrobeno (v tomto případě vytěženo) je dost, ale nikdo nemá zájem a potřebu kupovat.

Nehovoříme o potravinách, tedy ne těch pro přímou lidskou spotřebu, jako spíše pro tu nepřímou, hovoříme o ropě. Právě u ní totiž OPEC, organizace lobbující za to, aby ropa tekla proudem, bez ohledu na to, jestli je třeba, či nikoli, říká že nedostatek poptávky ohrožuje jeho členy, ale samozřejmě zde nemluví o zástupcích nejbohatšího průmyslu světa, ale o lidech v zemích, kde se ropa těží, pro které nedostatek spotřeby, může znamenat nedostatek práce a z ní i prostředků pro život a růst.