Vrah celebritou, Zloděj králem

Od svého ranného dětství jsem příznivcem knih. Nesbírám je, ale rád je čtu. Nořím se do jejich obsahů jak do vln řeky, či moře a vyvolávám obrazy, které mi asociují. Velmi brzy jsem se setkal se SCI-FI, vědecko-fantastickou literaturou, na jejímž začátku byl u mne pan Jules Verne a Zdeněk Burian.

Jeden maloval slovy, druhý obrazy, oba to dělali s dokonalostí jim vlastní.

Postupně se rozšiřovala skupina knih i autorů a stejně i můj obzor.

Ve věku 48 let docházím do věku, kdy sci-fi stalo se realitou.

Při svých cestách krajinou vznáším se na svém kole 18 cm nad zemí

Sedíce v plzeňské Pracovně hovořím s lidmi jejichž tváře jsou na druhém konci světa, v jiné zemi, na jiném místě, ale stejně jako ta má, jsou zároveň tady a teď.

Čtu vlastní slova napsaná před půl rokem, abych psal ta, která vyjdou za tři čtvrtě

Svět se změnil

Hlavně ten informační. Vypadá, že vše je na dotek. Vše krásné je na dotek, stačí jen natáhnout ruku a otevřít peněženku

A lidé chodí na besedy s vrahy, hlavně mít podpis, za ty tři stovky to přeci stojí a určitě přijdou zas, poslechnout si „jaké to bylo“. Média milují záporáky

Média je umí servírovat jako lahůdku na krásný večer

Zloději na královských trůnech upevňují svou pozici opřeni o rameno pirátovo, OKO za OKO, ZUB za ZLATO a SLOVO za FUNKCI.

Co nevyřeší příroda, vyřeší úředník.

A když krást, tak jen s cílem být vidět

Osobní obohacení už není v módě, nekrademe pro sebe, krademe pro Vás, za lepší budoucnost pro naše děti.

Nemáte na chleba, kupte toustový, je sice dražší, ale je toustový, dotovaný.

Žijeme v době fantastické reality

Na dveřích zámky nepotřebují klíče, stačí jen slovo, otisk prstu, či mrknutí oka a jsme vpuštění dovnitř. Namísto lidí ptáme se strojů, jak máme žít a budoucnost, hledáme v rychlosti připojení se k síti. WIFI nahradilo VY-MY a brzy přijde první digitalizovaná mysl, duše už dlouho jsou.

Divadlo hraje hlavní roli

Vychovává Herce

Na podiu života, mrtvo. Zůstala data. Namísto srdce tluče procesor.

Obrazovky místo rukou, dotyková vrstva místo pohlazení, co bylo k smíchu kdysi, stalo se realitou, a písně staly se návodem namísto varováním.

Namísto šťastní, chceme být bohatí

Namísto práce volíme odpočinek unavenější čím dál víc, z každého nadechnutí. Nehledáme cestu, hledáme zastávku, důležité je, aby měla zásuvku s elektřinou a wifi zdarma, pak budeme dokonalí, pak budeme

budeme ještě?