Budete-li hrát soutěžní hru RISKUJ, dostanete se na úroveň této částky po šesté otázce. Budete-li pokladní na kase v supermarketu, pak za 6 -8 měsíců, budete-li vlastník 285 společností a ministr financí, pak ji budete mít za 23 minut, ale na tom všem nezáleží,
Číslo totiž indikuje něco úplně jiného
Je to počet registrovaných NEZISKOVEK v České republice
STO DVACET OSM TISÍC
Ve svém článku to zmiňuje nejen Ivan Bednář, ale i paní Markéta Šichtářová. Zatímco první „viní“ pana Jiřího Diensbiera, za jehož působení se rozhazovalo ve velkém, zpracovala paní Šichtářová téma s větším nadhledem a velmi fundovaně, protože je jí jasné, že takováto situace není činností jedince, a činností jednorázovou, ale průběžnou a dlouhodobou.
Je jedno, jestli lidi za neziskovkami budeme nazývat pravdoláskaři, či sluníčkáři, či za nimi bude stát cíl vznešený, či ještě vznešenější, otázkou je, proč jich v České republice je tolik.
S ohledem na skutečnost, že provozování je podmíněno registrací na ministerstvu, předpokládám, že je stejným orgánem i kontrolování, zda se skutečně vykonává činnost, k níž byla organizace vytvořena.
V relativně nedávné minulosti jsem si všiml poměrně zajímavého detailu. Mnoho neziskových organizací se nazývá v angličtině zkratkou „NGO“ v domnění, že vyjadřuje to samé. Stačí však pohled na stránky wikipedia, abychom zjistili, že písmena NGO skrývají slova jiná a to NON GOVERNMENTAL ORGANIZATION, tedy Nestátní organizaci.
Je-li to skutečně tak, je otázkou, jak může, NGO žít z příspěvku státu?
Druhým aspektem, který mne překvapuje je onen pojem NEZISKOVÁ.
Často se totiž hodí spíše výraz ZTRÁTOVÁ.
A i přesto, nebo možná právě proto, zaměstnává a živí mnoho organizací kompletní management a má strukturu ne nepodobnou struktuře firemní, či spíše korporátní. V praxi to znamená, že ačkoli je ve vedení 10 lidí a dělníků 990, pak si rozděluje vedení 80-90% zisků a zbytek nechávají rozdělit mezi dělníky.
Jak je možné, že ředitelka Neziskovky a Chráněné dílny bydlí již ve třetí novostavbě a do práce jezdí OFFROAD vozem vyšší třídy, když pracovníci musí často vystačit jednou za den s nejlevnějším rohlíkem?
Myslím, že revize celé struktury by nebyla vůbec od věci, a to hezky od základů
Stejně jako v odpadovém a „recyklačním“ businessu, totiž i zde postrádám jakoukoli transparentnost. Nemluvím o výročních zprávách natištěných na lesklém papíře, ani o zmanipulovaných finančních výkazech, které, jak ukazuje sám ministr financí jsou jen pro smích lasicím v kurníku.
Mluvím o skutečné průhlednosti lidí a dění.
Téměř bych se vsadil, že zjistíme, že z oněch 128.000 neziskových organizací, generuje nadstandardní zisk pro jednotlivce 75-85%. Zároveň bych očekával, že na úrovni 30-50% bude docházet k překrývání obsahu činnosti, tím myslím, že 30-50% bude dělat to samé, jen se na to bude vybírat 2x, či vícekrát prostředky.
Ještě rychleji než peníze na vstupu, však budou odtékat peníze na výstupu a zde platí ta samá pravidla, jen rychlost bude podstatně vyšší.
Což takhle zavést principy MCS, neboli Management Cost Sharing. V praxi to znamená, že jedna osoba může řídit provoz ne jedné, ale mnoha společností, stejně tak se jedna může starat o ekonomiku a například i logistiku. Tím pádem by bylo možné rozdělit náklady na tzv. Overhead a z deklarované „NE-ZISKOVOSTI“ by se mohlo dojít k zisku a tím i odpoutání se od peněz státu, politických stran, dotačních programů apod.
Otázkou však zůstává jediné
ZAJÍMÁ TO NEZISKOVÉ ORGANIZACE?
Na úplný závěr bych rád dodal jediné. Nemyslím si, že všechny neziskové organizace mohou realizovat činnost, která v závěru bude zisková. Nemyslím si ani, že jsou všechny jen pračkou na peníze, či zástěrkou pro činnost úplně jinou. Mezi těmi 128.000 se jistě najdou takové, které skutečně pomáhají nejen sobě, ale hlavně těm, které si pro svou pomoc vybrali, bohužel nejsem schopen říci, kolik takových je, nejsou totiž často slyšet, ani vidět, a to na rozdíl od takových, které křičí do světa bombastickými internetovými prezentacemi a pořádanými tiskovými konferencemi na kterých hned poznáte, že o korunu nouzi nemají.