Jak bylo v Bratislavě

Krásně. Tímto vyjádřením bych mohl skončit a obsáhlo by vše, co jsem chtěl říci. Protože jsem však trochu upovídanější, dodám ještě několik slov a s nimi spojených informací. V Bratislavě jsem byl na pozvání Ekonomické Univerzity Bratislava.

Byl jsem pozván abych studentům, pracovníkům a dalším zájemcům představil PRŮMYSL 5.0.

      Měl jsem z pozvání radost, Slovensko se stalo již čtvrtou zemí, kde jsem na toto téma přednášel osobně a 126 zemí, kde se na toto téma již diskutuje.

Před psaním tohoto článku jsem se pokusil dopočítat, při kolika příležitostech, na kolika školách a univerzitách jsem měl možnost PRŮMYSL 5.0 představit. Byla jich téměř stovka, a to považuji za zajímavé číslo a věřím, že další budou následovat a představení bude nejen v mé režii, ale i režii lidí, kteří se nesnaží pojem INDUSTRY 5.0 použít jen pro své osobní a obchodní účely, zapomínajíce se zeptat na názor autora, ale těch, kteří sdílí cíl, se kterým byl PRŮMYSL 5.0 připraven.

Do Bratislavy jsem přijel v sobotu odpoledne, a tak jsem měl, jak jsem již psal, čas si toto krásné město prohlédnout. Je tomu totiž již nějaký ten pátek, kdy jsem si mohl dopřát podobného komfortu. Měl jsem totiž čas, jak jsem již psal.

Právě on mi spolu s elektrickou jednokolkou pomohl vidět více, než dokáží vidět obyvatelé tohoto města nad Dunajem.

Projel jsem Staré město i Bratislavský hrad. Byl jsem na Slavíně i na televizním vysílači nad městem. Jel jsem po údolí i vyjel nejstrmější z Bratislavských ulic na úbočí. Potkával jsem lidi, přírodu i město. Na mých cestách doprovázelo mne slunce, déšť i vítr.

Bylo to krásné.

V den přednášky jsem byl na místě včas

Krásný sál připomínal mi film Lékař času, kde sešli se moudří mužové, aby přihlíželi pitvě člověka, kterou prováděl doktor Jesenius, předtím, než byl poslán do zatracení.

Sál nebyl plný, místa se ještě našla

Stejně tak jsem pak já našel v e-mailu a na mobilním telefonu omluvenky, které mi sdělovali, že z důvodu zácpy na dálnici, oprav na silnicích, uzavírek a nečekaných obchodních cest nemohl ten, či onen přijít.

Nepřišla ani paní Zuzana, které tak rychle reagovala na pozvání

Věřím, že jí její před-prezidentské cesty vedly jinam, jen je škoda, že neposlala uši a oči, protože v práci, která ji čekala a kterou nyní vykonává by otevřené oči mohla využít velmi dobře.

Nevadí, nechám n ní a na všech ostatních, zda-li se podívají na záznam. Bohužel zvuk je slabý, ale i ten se dá zaslechnout, bude-li mít divák a posluchač zájem.

Věřím, že tato cesta nebyla poslední, protože jsem již byl pozván na další,

Tentokrát však budou mnohé věci jinak.

Věřím však, že jedno zůstane stejné

Krásní a Moudří lidé odhodlaní vybudovat svět bez odpadu a plýtvání. Lidé obývající město uprostřed malých hor, které dělí a zároveň spojují mosty dokazujíce že Tam, může znamenat i TADY a POTOM, musí znamenat TEĎ.

P.S. na závěr si s Vámi dovolím sdílet příspěvek, který začíná stejnými slovy, je jen na Vás posoudit, kde jsem se cítil lépe.

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář