Odpadáři odpadář
Již delší dobu mám pocit, že můj telefon má více uší. Poslouchán zdaleka nablízku jsou jen ti, kdo se nebojí přiznat se a ukázat svou tvář. Nevadí mi to, nemám, co bych skrýval. Transparentnost je nástrojem, ne hrozbou a díky ní se nemusím stydět za svou tvář a činy.
Dnes mi připomněl google jeden z mých příspěvků na serveru PARLAMENTNÍ LISTY, kde strávil jsem jen několik měsíců, než pochopil jsem, že i tam, stejně jako na iDNES má pravda jen takový kabát, jaký nocí majitel.
Bez ohledu na tuto skutečnost mi vzpomínka připomněla, že není ostudou jít stále kupředu a neměnit svůj cíl, i když někdy snaha je zastřít jeho původ.
Ovšem dnešní příspěvek nechci věnovat výrobkům z poškozených gramofonových desek, ale jednomu jednání. Jednání, které neproběhlo, ač bylo naplánováno.
Bylo to jednání se zástupcem odpadové společnosti.
S pánem, který se chtěl přijet zeptat, zdali bych s ním nechtěl spolupracovat, že by chtěl namísto původní práce, tedy managementu odpadu, odpadu předcházet, protože si uvědomil, poté co již třetím rokem sleduje mou práci, že to, co ho společnost, pro kterou pracuje nutí dělat, je přesný opak toho, co tvrdí klientům a o čem byl přesvědčen – tedy snižuje objem odpadu a pomáhá životnímu prostředí.
Objednal se týden před jednáním, dohodli jsme si čas.
V den jednání, hodinu před konáním mi zavolal.
„Pane Rada nemohu přijet, omlouvám se, někdo mi dal hřebíky pod všechny kola a poškodil nádrž auta.“
Náhoda?
Nemyslím.
A ani on.
Napsal mi následně prostřednictvím svého anonymního účtu na sociálních sítích, kdy mi vysvětlil, že byl varován dalšími účastníky zájezdu, že si se mnou nemá nic začínat.
Myslel si, že jim do toho nic není.
Nakonec se ukázalo, že opak je pravdou.
Není zdaleka prvním, koho „Radovina“ postihla. Jedna majitelka firmy, také věřila v možnost samostatného rozhodování, a to až do té doby, kdy jí začalo být v pravidelných cyklech vykrádán auto, kancelář a začaly mizet vzorky odebrané ze společných projektů, jež se ztrácely v laboratořích, které měly ověřit jejich škodlivost, či pravý opak.
Další pak od svých partnerů má zadržené platby, které mu znemožňují uhradit za zboží, které si u mne objednal, a dalšímu začal hořet nový sklad surovin v němž pracovali jeho lidé. Tak by se dalo pokračovat poměrně dlouho.
Odpadář Odpadáři
Pánem
V říši strachu.
V angličtině se pro velké a silné, často nadnárodní společnosti a organizace používá výraz GIANTS, neboli OBŘI a tak se, příslušně jejich velikosti s nimi jedná vždy s respektem a někdy až božskou úctou.
Já ji nesdílím a nepovažuji velikost ani materiální bohatství za známku úspěchu.
Na svém anglicky psaném blogu jsem si dovolil tématu obrů věnovat první kapitoly a myslím, že jejich příběh budu nejen sledovat, ale i tvořit a tak, pro ty z Vás, kdo anglicky umí, či si zkopírují obsah do online překladače přikládám na závěr první kapitoly a věřím, že pochopíte proč. Kapitoly vkládám v chronologickém pořadí, tedy od nejstaršího příspěvku po ten nejmladší
