A zítra bude první Máj

Jen pohleďte z okna a řekněte mi, co vidíte. Já vidím tmu a v ní nad městem obrovský měsíc, na jehož povrchu začíná být živo. Je to zvláštní, není to tak dlouho, kdy mi připadlo zvláštní, vydávat se  ve svých příspěvcích co budoucnosti, a dnes, dnes mi připadá zvláštní vracet se do minulosti.

To vše je jen úhlem pohledu.

Cesty časem jsou možné, stačí jen vydržet,

A já jsem vydržel.

Bylo by zajímavé vidět, jak by vypadala tvorba literárních velikánů, kdyby přesně věděli, kdy jejich povídka, fejeton, glosa, či román vyjdou a kdy je budou lidé číst. Psali by jinak? Psali by jen pro krátký okamžik několika minut, po které průměrnému čtenáři čtení potrvá?

Nevím, ale myslím že i přes svůj literární talent, který mají na rozdíl ode mne, by se ze začátku cítili stejně jako já. Zvláštně.

Možná, by se neptali KAM S NÍM

Možná by zvažovali, zdali je XXII pro hlavu to správné číslo

Nebo by možná malého, vystřídal Velký princ.

A kapitán NEMO, by se jmenoval MEMO

Co je krásné na toku času i na dílech již stvořených, je že jsou. Existují. Bez nároku na autorský honorář hlídaný proti vykradení psy demokracie. Jedinými krvežíznivými bestiemi pro které krev nic neznamená a jediným palivem jsou peníze.

Jak by vypadaly fejetony a sloupky psané na politickou objednávku.

Co by nahradilo slovo ROBOT

V soumraku lidstva bylo by možná uklizeno pod stůl, aby se nikdy nemohlo vrátit.

Já sám nevím.

O čem jsem však bytostně přesvědčen je že pro Vás dnes je již dávno a pro mne, v meandru času je dnešek i zítřek jedním okamžikem.

A i přesto, či právě proto jsme v okamžik kdy čtete tyto řádky na stejné lodi. Jmenuje se Planeta Země a začíná opět získávat krásnou zdravou modrou barvu. Není k í třeba vraždit chobotnice, ani brát z žil Trnuchám, modrá je prostě dobrá a je jedno, je-li modrou dnes, či včera, či je-li modrou na zítřek.

Příroda neorganizuje revoluce a nestřílí z kanónů

Místo rachotu a dýmu hýčká evoluci jako jediný udržitelný směr znamenající Život se vším, co k němu patří. Patřím k ní i já sám. Patří k ní PRŮMYSL 5.0, průmysl, který již od začátku svého vzniku nebyl revolucí a nesnažil se svrhnout cara a pro své vlastní bezpečí vyhladit jeho rodinu až ke kořenům.

Jsem poutníkem času a vidím dnes to, na co jste již zapomněli.

Velký měsíc, který dotýká se stříbrnými paprsky prvních kočiček a hladí včely, které z vysílení vyletěly a již se nikdy nevrátí a ojíněné budou čekat na to, až přijde jaro a jejich těla stanou se součástí budoucnosti minulé, tak jak tomu bylo v minulosti budoucí.

Krásný den Vám všem, zítra je první Máj.