Babi, nemáš VLASTU?

Tak nějak jsme se, jako kluci na návštěvě zajímali o informace. Nebyl google, natož internet. Mobilní telefon bylo sci-fi a možnost zjistit informace z domova, či ze světa přinášelo jen Rádio, dva programy Televize a právě tištěná media, mezi něž časopis VLASTA patřil.

K pravidelnému čtivu patřila Sedmička pionýrů, Dříve i Ohníček, následovalo ABC a VTM a když jsem v městské knihovně objevil možnost půjčit si archivované historické výtisky 100+1, byl jsem v ráji a domů si namísto jednoho či dvou časopisů, nosil svázané balíky.

Vlasta byla jakýmsi doplňkem. Stejně jako dnes nebyla primárně určena pro děti, ale ženy a na rozdíl ode dneška zabírala reklama do tří stránek, zatímco dnes se na tento objem smrskl nereklamní prostor. A i přesto, jsem jako kluk objevoval i v tomto mediu zajímavosti, a to včetně publikovaných povídek pro dospělé publikum (nemyslím tím pornografii).

Všechny vzpomínky se mi dnes vybavily, když jsem v e-mailové schránce objevil oskenovaný článek časopisu VLASTA, který mi poslala jedna z posluchaček mých ZERO WASTE, či spíše WASTE PREVENTION seminářů.

Mám z článku radost hned dvojnásobnou.

Za prvé – o kráse a efektivitě interiérových zahrad se přesvědčil a napsal o nich někdo jiný, nezávislý. Někdo, kdo je nakonec stejně jako já, přesvědčen o jejich přínosech, a to nejen estetických, ale i environmentálních.

Za druhé – paní, která mi sken poslala, vnímá svět bez odpadu mýma-svýma očima a nezapomněla na nic, co jsem jí říkal, tedy ani na nutnost sdílet informace, proto, abychom společného cíle dosáhli dříve.

K dvojnásobné radosti se však přidávají další.

Například to, že vytrvalá tvůrkyně přírodního hnojiva FLORIUM, přivedla na svět syna – Davídka. Je krásný, zdravý a hlavně vypadá šťastně stejně jako jeho maminka i jeho otec, protože ví, že mu nechtějí zanechat po sobě skládku, ale svět bez odpadu a plýtvání, svět plný zeleně a živých tvorů, s nimiž není nutné bojovat, ale žít v harmonii.

Další radostnou zprávou je skutečnost, že se ve stejné harmonii nejenom přivedl na svět nový život, ale že se hnojivo FLORIUM dostalo na stránky největšího tuzemského a jednoho z největších internetových obchodů, kde se téměř okamžitě dostal do hledáčku lidí, kteří ví, že i tam, dokáží najít „život“ a přírodní produkty, které nemají zapotřebí skovávat svou umělost za velké nápisy PŘÍRODNÍ a za certifikáty a razítka, která nesvědčí o ničem jiném, než, že výrobce, či distributor, na ně má.

Méně šťastným mne pak činí výzvy neziskových organizací a institutů, které volají odpadové společnosti po tom, aby ještě více vysávaly a podporovaly tvorbu odpadu, protože oni, jim pomohou na jejich odpadu milou činnost sehnat dotační prostředky a partnery, protože co je lepší, než žít na skládce, nejlépe na té globální.

Ovšem, proč si kazit dobré zprávy

Proč být negativní. Těší mne, že na letišti v Rize, kde tento článek píši, sedí vedle mne nejen lidé zamračení, ale i ti, kteří se umí smát, protože právě smích bude hudbou nového světa.

P.S. bohužel už obě mé skvělé babičky odešly. Cítím však, že jsou se mnou. Myslím totiž, že mi přes rameno hledí stále a mají radost z toho, co vidí a jsem na to hrdý.