Barva vody

Voda je čirá tekutina, učil jsem se ve škole a procházím-li krajinou, voda mi zůstává skryta, a to i přesto, že žiji ve městě pěti řek. Důvod je prostý, čirou vodu vídám jen v plastových lahvích v obchodech, kancelářích, či domácnostech.

Pustím-li si totiž vodu z kohoutku je její čirost poražena proudem, který ji doprovází a mění se v bílý svazek kapek.

Čiré bývají ještě kapky deště

Někdy.

Když nejsou cítit olejem, či vůní řepky, nebo něčím docela jiným.

Důvodem, proč jsem se rozhodl dnes o vodě psát nejsou články českých vědců říkajících, že vody je v Evropě nejvíce za 1000 let, ani články ekologických odborníků říkajících, že by měl někdo, něco udělat, nebo voda nebude. Jsou to projekty. Práce lidí. Kteří na rozdíl od prvních a druhých nemluví, ale pro to, aby bylo vody dost něco skutečně dělají.

Vše jsou projekty, které jsou spojeny i s mou vlastní činností a jejich řazení v článku nemusí odpovídat chronologickému postupu, mého vstupu.

Prvním projektem je projekt domácích hydroponických zahrad, který realizuje společnost GROWLIGHT.

Ta nejenže své zahrady řady MIG prodává již téměř 9 měsíců na stránkách ALZA.CZ, ale začíná si vytvářet i síť vlastních kamenných obchodů a vzorových prostor, kde je možné získat nejen výrobek, ale i odbornou radu, semínka, či návod JAK NA TO a to od odborníků, kteří se rozhodli tématu věnovat ne pro peníze, ale pro svou lásku k rostlinám a snaze snížit objem vody nutný pro růst zdravých rostlin.

Druhý projekt je projektem větrných vodních čerpadel FLORIŠ. Zařízení, které ve své druhé generaci dokáže pči 93% efektivitě pracovního válce za pomoci větru čerpat vodu až ze 100 m hloubky, a to bez elektroniky, elektřiny, dieslových agregátů. Vše v tichu a klidu pravidelným rytmem připomínajícím systolické a diastolické stahy srdce, srdce, díky němuž voda z hlubin, není ztracena, ale slouží k obnově života i tam, kde ji lidé dávno zatratili.

Třetím projektem je projekt FLORIUM a firmy SIMPLE A. Projekt, který již přerostl rámec domácích, kde Kalifornské žížaly zpracovávají to, co zbylo po člověku, tedy potraviny, které by jinak skončily v popelnicích a na skládkách. Jejich unikátní systém půdních revitalitalizerů, a výstupy z něj dokáží nalézt a probudit život i uprostřed pouště, a to i té betonové. I pro tento projekt, resp. jeho zakladatele a tvůrce není voda jen částkou zisku, ale nástrojem, který je třeba opečovávat, a chránit a hlavně s ním neplýtvat a brzy budou všichni překvapeni až dostanou možnost nakouknout pod pokličku, pod kterou jsem mohl nahlédnout já sám

Čtvrtým a dnes posledním projektem je projekt hašení suchou mlhou a nejenom to. Nová technologie vyvinutá a certifikovaná pro jejího vlastníka s českými kořeny je nejen možností uspořit 95% vody, ale i možností zachraňovat životy, stejně jako zabraňovat škodám na majetku, ovšem je v ní skryto mnohem více. I tam totiž je skryt potenciál vzniku nového života. Jméno společnosti ALATYR začíná silně rezonovat a věřím, že to nejlepší teprve přijde.

K uhašení tohoto výbuchu a požáru bylo zapotřebí 12 litrů vody.

DVANÁCT LITRŮ KTERÉ DOKÁŽÍ ZACHRÁNÍT ŽIVOT A V TOMTO PŘÍPADĚ JISTĚ NE JEN JEDEN.

Věřím, že každého ze čtenářů zaujala nějaká z částí, čí některý z projektů, ovšem skutečnost, která těší mne samotného je jiná.

Je to fakt, že všechny projekty se mi propojují navzájem, jsou jakýmsi DNA světa bez odpadu a plýtvání, světa, v němž vodohospodáři budou těmi, kdo budu vodu chránit a opatrovat, ne zvyšovat rychlost jejího průtoku, aby si mohli za její zmizení sbírat čím dále větší profit.

Světa, v němž MY nebude jen heslo k rodinnému bankovnímu účtu, kam bude odcházet všimné v hodnotě životů tisíců.

Světa, v němž průmysl nebude ničit, ale budovat.

Přeji Vám efektivní pracovní den, den bez odpadů a plýtvání ve všech jejich podobách.

P.S. jen den před publikací jsem byl upozorněn na následující link. Myslím že stojí za přečtení