Básníkům se líbí Básníci

Já z budoucnosti saji

Jak kolibříci z květů

Nektar času

A pro ty kdož se milují

Jsem otazníkem jenž

Nepřipouští

Ať v Chladu noci

Či v žáru pouští

Se v nesmrtelné mění

A když se milují

Tak vteřině se smějí

Pro její nekonečnost

Však na konci pak milování

Proklínají tu mrchu

Že byla tak krátká a nedala jim

Trochu více času.

Jsem zubem nahlodaným

A přesto hlodajícím

V nic-nedělání

Sebe-ukojování

Ne-zabrání

Mi v dělání

Nového světa

Snad verš se zdá

Delší než věta

A mnozí se unaví

Při prvním skoku

Já nejsem Já

Jsem jenom neznámá

Terra Incognita

Tabula Rasa

Tak probuď se

Ve slově krása

V obraze Obrazem

V Básni pak Básníkem

P.S. tato báseň není má vlastní, ale její krása mi umožnila přidat se k těm jimž se líbí.