Bez Medu Nejedu

Tak a jsme zase zpátky u tématu, kterému se mimo jiné intenzivněji věnuji od počátku roku. MED. Je to téma navýsost sladké, mnohdy lepkavé a v podobě průmyslové směle nahrazující plast i lepidlo. Za tu dobu jsem zjistil o medu spoustu věcí a jednou z nich je skutečnost, že ho nejí VEGANÉ.

Přiznám se, že mne to překvapilo.

Věděl jsem sice, že Vegané a Veganství je postaveno na „neživočišných potravinách“, ale med, ten mi s pojmem potravina živočišná nekorespondoval a přiznám se, že i nadále mám s tímto zařazením problém.

Ať je to tak, či onak, podařilo se mi kromě výše uvedeného zjištění najít i zajímavý internetový obchod s potravinami (včetně veganských), kde je nabídka tak široká a ceny moderátní, že si říkám, zda-li nepřestat chodit nakupovat do super a hypermarketů a nenechávat si jídlo jen zavážet.

Po zkušenosti se servisem TESCO, jsem skeptikem, ale možná to vyzkouším, nebo ještě lépe, zkuste to Vy a pak mi prosím dejte vědět.

Obchod najdete na adrese www.puroshop.cz a jste-li příznivci masa, ani se neobtěžujte, protože například oblíbené JERKY (sušené maso) v nabídce je, jeho základem je však vynikající japonská houba SHITAKE.

Ovšem to jsem od původního tématu trochu odbočil, pojďme tedy zpět.

Většina z Vás ví, že med je výsledkem práce včel, které do úlu nosí surovinu, která se v něj mění a z pláství ji pak vyjímá člověk, aby využil síly a chuti přírody nejen k oslazení vlastního života, ale i ke zlepšení svého vlastního zdraví. Medová sladkost, má totiž daleko od „jedové sladkosti“ cukru bílého. Víte však, že když včelaři med těží, musí plástve mědi zničit, aby se k němu dostali? Navíc při „těžbě“ dochází k úmrtí velkého množství včel.

Co byste říkali na to, kdyby bylo řešení, které dodá med ještě čerstvější a chutnější a neubíží přitom žádné včele?

Že to nejde?

Ale ano.

Před několika lety jsem již ve svém blogu, tenkrát ještě publikovaném na svobodné platformě Andreje Babiše psal o projektu, který se překlopil i díky příspěvkům z celého světa do reálného produktu. Výrobek se jmenoval a jmenuje FLOW HIVE, či chcete-li Tekutý úl. Vymysleli ho otec se synem a díky finanční podpoře tisíců lidí z celého světa mohli své sny zhmotnit a do světa tak odešlo již více než 50.000 těchto speciálních úlů.

Oba tvůrci však neusnuli na polštářích z voňavého medu a dolarových bankovek, ale vyvíjeli dál a tak, díky tomu a dalším přispěvatelům je na trhu druhá generace FLOW HIVE 2, s integrovanými vylepšeními, které navrhovali sami uživatelé první verze.

Co je na výrobku tak zajímavého, že jsem se o něm rozhodl psát? Na to se podívejte sami.

To že nerozumíte anglicky, nevadí, sledujte video, ke kterému je text jen doplňkem, bez kterého se však lze obejít.

Není bez zajímavosti, že přesto, že je FLOW HIVE na trhu již třetím rokem, objevily se o něm v tuzemských médiích, a to včetně těch volně dostupných na internetu, jen dvě zmínky. Obě vyznívají spíše negativně, a i to může být důvodem, proč pravděpodobně není informace o existenci tohoto druhu pěstování včel a sběru jejich medu více šířena. Mohla by se totiž narušit včelařská exkluzivita a komunita, a tím možná i cena kvalitního medu na trhu a o to pravděpodobně, nemá nikdo ze stávajících výrobců zájem.

S ohledem na skutečnost, že mou snahou je propojovat existující a vytvářet tak nové a nečekané, jsem rád že mohu propojit projekty FLOW HIVE a HONEYMOON a věřím, že vzájemná víceúrovňová spolupráce, bude přínosem nejen člověku, ale i včelám a přírodě.

V závěru dnešního příspěvku (stejně jako v jeho začátku) od medu odbočím, rád bych se totiž zmínil o zajímavosti z tuzemska, které se podařilo zaujmout na zahraničním zdroji, který sleduji. Tento ukazuje projekt výstavby Lesnické centrály v okolí Hradce Králové. Architektonické studio CHYBÍK + KRISTOF navrhlo pro svého klienta LESY ČESKÉ REPUBLIKY, fascinující soubor budov centrály, zasazený do lesa.

Po galerii nábytku, jejíž zdi jsou tvořeny židlemi, je to další krásný a fascinující projekt této dvojice.

Bohužel na rozdíl od „židlí“ vidím v „lese“ jeden malý problém. Tím je stávající způsob výstavby v tuzemsku, kde nejdříve musí přijít širokopásmová smrt, a následně se staví až do mrtvé krajiny. Nevím totiž, zda-li s tím oba architekti a zadavatel, počítali.

P.S. Na závěr jen maličkost a tou je odkaz na plástve v nejmodernější architektuře.