Bez Obalu

Dnešní příspěvek vychází pro změnu z článku, který mne zaujal na tuzemské internetové scéně. Nese zajímavý název BEZOBALOVÁ REPUBLIKA ŠÍŘÍ BEZOBALOVÉ OBCHODY PO CELÉ ZEMI. A zdaleka to není jediná zajímavost. Tou větší je, že bezobalová republika neexistuje.

Je to zvláštní, ale na stránkách ministerstva, stojí jediná informace.

V původním článku jsem se však dočetl ještě něco

Tím něčím je uspokojení nad tím, že v rámci projektu bylo proškoleno 43 účastníků. ČTYŘICET TŘI.

Přiznám se, že by mne zajímalo, v jaké výši byl MŽP poskytnut finanční příspěvek.

Organizaci BEZ OBALU, jejíž stránky můžete najít na adrese www.bezobalu.org fandím, protože šíření informací, znalostí a zkušeností je velmi důležité, a dokonce bych řekl, že je tak důležité, že by to mohla činit a možná s větším zásahem i společnost zisková, namísto neziskové a divím se, proč tomu tak není.

Stále mi nejde z hlavy roční počet účastníků.

Odpovídá jednomu workshopu INDUSTRIAL UPCYCLING, či dvěma až třem realizovaným pro LOGISTICKOU AKADEMII.

Proč není o program placený Ministerstvem Životního Prostředí skutečný zájem?

Proč nemá program, na téma, které zajímá ve světě miliony, a v tuzemsku se k němu vyjadřují tisíce lidí, větší popularitu?

Možná proto, že MŽP investuje peníze do všeho možného jen ne do podpory projektu, který může změnit výrazně životní prostředí, ve státě, kde se o životní prostředí stará. MŽP řídí lidé a společnosti, které na změně nemají ani ten pramalý zájem, protože dokážete si představit, jak by vypadalo odpadové hospodářství, kdyby nebylo odpadů.

A odpadů z obalů, minimálně ve světě koncových uživatelů a s nimi spojeným komunálním odpadem, je velmi vysoké procento. Procento potvrzující Paretovo pravidlo.

Když jsem se na stránkách zdroje původní zprávy, tedy na webu www.enviweb.cz podíval na další akce, bylo mi vše rázem jasné.

Přehled partnerů uvedený v patičce stránky mne jen utvrdil, že cílů je mnoho, jen jeden mezi nimi není, a to ten ukázat, že vzniku odpadu a plýtvání se dá předcházet a je tak možno výrazně snížit objem zdrojů a příjmů z něhož společnosti a provozovatelé žijí.

Uklízet Česko se dá jen bude-li co uklízet

Nyní již chápu i blok mých komentářů, opakované smazání založených registrací a radost a chvalozpěvy nad účastí v seminářích bezobalové republiky, která nebude, budou-li hlavním zdrojem informací odpadové společnosti a na ně navázaní partneři, kteří z každého kila, vydělají kila.

Na závěr jen zajímavost. Na začátku roku jsem realizoval projekt ve velkém výrobním závodě, kde kromě dřevěného odpadu je generován železný i neželezný odpad. Analýzou dat roku 2018 jsem zjistil, že tři odpadové společnosti odsávaly z klienta více než 1,5 milionu ročně ve svůj prospěch navíc, ve srovnání se standardními cenami.

Výsledek mého projektu? Výběrové řízení a změna. Kupodivu ani jeden z tak dobře etablovaných hráčů již není partnerem mého klienta a zvažovaná žaloba na ušlý zisk a neetické obchodní postupy po dobu více než deseti let, bude možná společnosti bolet ještě víc, než bezpracný zisk z profesní slepoty a odpadů, které jsou tak dobrým zdrojem příjmů.