Bez televize

Vzpomínáte ještě na dobu, kdy televizní přijímač byl v rodinách vzácností? Na dobu, kdy existovali jen dva programy? Na dobu, kdy děti chodili spát po večerníčku a filmy pro dospělé doprovázela čtyřcípá hvězda? Já ano. Při svých cestách si v hotelových pokojích tuto dobu připomínám a televizi nepouštím.

Užívám si ticho a klid

Přísun informací, kvůli kterému si prý lidé televizi pouští mohu získat na internetu, a to často mnohem dříve než v televizi.

Internet má však pro mne oproti televizi jednu velkou výhodu, jeho obsah mohu tvořit, a to v televizi zatím nedokáži.

Jeden z důvodů, proč tolik času trávím ve své Pracovně je právě absence televize

Když jsem byl sám v bytě v němž jsem tak dlouho žil se svou vlastní rodinou, jsem v době jejich nepřítomnosti televizi vůbec nepouštěl. V noci jsem si nerozsvěcel.

Klid a tma patří k sobě.

Rodí se v nich ty nejčistší myšlenky a slova

Naučil jsem se je zachytávat v paměti a pak přenášet na elektronický papír prostřednictvím kláves a displeje mého notebooku.

Venku čas od času v době mrazu sršely pod okny troleje trolejbusů. Nyní mám pod okny, resp. na úrovni oken dvě tramvajové trati most se čtyřmi pruhy, neustále plné aut.

Namísto krvavých pohádek, nekrvavé příběhy vyprávěné sto let starým domem

Zažil toho mnoho

Jeho příběhy jsou pro mne stejně silné, jako každý dotyk

Bez televize byl čas prostý internetu, virtuálních přátelství a virtuálních sociálních vazeb nazývaných sítěmi. Bez televize byl v době mého dětství časem rádia. Jsem rád, že jsem nežil v době svého dětství v době internetu. Těžko se totiž odolává.

Příběhy, které já četl v knihách jsou totiž stále na dosah

Jsou hotové

Někdo je vymyslel namísto nás

Dal jim obraz, hlas, dostaly příběh a děj a nám stačí jen sedět a dívat se.

Já dívám se a vidím Nekonečný příběh. Příběh, v němž zmizela fantazie a svět se začal rozpadat. Nekonečný příběh jsem viděl v kině.

Lidé zapomínají na vlastní vzpomínky

Já o ty své přišel, ale věřím, že je zase najdu, až přijde čas. Namísto nich, dostal jsem dar řeči, a proto mluvím a hovořím nejen k lidem, ale i k času a prostoru.

Již jen dva dny a dosáhnu další hranici, bude poslední před dosažením okraje času. Bez televize lze žít, s televizí to vypadá jen na přežívání. Přežívání ve vlastních tělech cizích osudů.