Bezstrešní
Lidé, kteří nemají domov, často nejvíce, obzvláště v případě nepřízně počasí, postrádají střechu. Nevadí jim absence zdí, ty je jen svíraly a tlačily, ale střecha, ta by byla dobrá. Není. Ne, že by střech nebylo dost, ale nejdříve je třeba zachránit hodnoty, lidé přijdou na řadu potom.
V anglickém jazyce se lidé bez domova nazývají HOMELESS, což přesně vyjadřuje český výraz, ovšem jen v Čechách přidali jsme HOUMLEMESÁKY. Nikdo se neptá, zda-li mají, či nemají dům, stačí nám, že vypadají jinak a často smrdí špínou, alkoholem, cigaretami, prostě smrdí.
Nevím, kdy vznikla averze k lidem bez domovů, ani netuším zda-li byl první ČLOVĚK BEZ DOMOVA, či DOMOV BEZ ČLOVĚKA, tak jako tak jsou zde oba.
A domovy mají střechy
A střechy mají mnohem více
Mají svá parkoviště, obchodní domy, nákupní centra, sklady, továrny, tunely
Střechy má skoro všechen „civilizovaný“ svět
Dokonce i hory, často ty nejvyšší, nazývají se střechami světa, ovšem jako jedněm z mála nekručí jim v břiše prázdnotou jejich břich a žaludků.
Bezstřešní jsou mezi námi a často jsou největší ze skupin bloudící městy
I když prší, nejsou vpuštěni do krytých prostor
I když mrzne není jim umožněno, byť jen kráčet prostory konzumu
I když je horko, není jim dána možnost skrýti se ve stínu tunelů a klimatizovaných chodeb metra
Bezstřešní mlčí v davu, smějí se s bezstřešními a na pomoc reagují podrážděně
Tolik střech bez lidí
Tolik mostů, jež by dokázaly nabídnout střechu
A přesto je život pod nimi vyhrazen jen trávě, betonu a větru.
Střech je dost
Jen Vůle schází
Nevidíme je, procházeje se po jejich vrcholcích, tleskáme tanečníkům a obdivujeme skokany na dlouhých lanech, jak pouštějí se do hloubky, aby zažili svůj okamžik slávy.
Našimi chybami zakrýváme další chyby, my Bezchybní
Dalšími střechami přicházejí na svět další Bezstřešní
Dnes musel jsem to říci, vždyť každý, kdo má střechu může o ni přijít a jediní, kdo bát se nemusí jsou právě oni. Lidé beze jmen, bez tváří, bez minulosti, avšak s budoucností stejně tmavou jako jejich noc. Schoulení na lavičce, pod dohledem zákona leží, než budou zas muset popojít o kus dál a schoulit se na zemi, v odpadní rouře, kterou překlenou si kusem palety a vytvoří po dlouhé době postel z níž vyžene je jen velká voda.
Dívají se do země
Nemaje střechy ani stropu
Mají jistotu posměváčků, kteří dovolí si hodit kamenem, či urážkou.
Bezstřešní a s nimi stíny
Na které ti pod střechu, již dávno zapoměli.
