Březen do vody vlezem

Když ještě nějaká zbyde. Další zima bez trvalé sněhové přikrývky kromě jiného již v průběhu svého trvání způsobila, že se hladiny rekreačních nádrží a rybníků, včetně Boleveckého v Plzni zase srazily jako v případě, kdy použijeme špatnou teplotu na praní jemného prádla.

Na rozdíl od předchozího roku však již návštěvníci nejásají nad nečekaným rozšířením pláží a provozovatelé nepřemýšlí, jak a čím dohnat zisky, které jim vzala voda, když příroda z jedné hlavní pláže, udělala mnoho vedlejších.

Co však bude letos novinkou, bude možnost vykoupat se již v březnu daná nejen otužilcům.

Zatímco v únoru 2019 teploty atakující 20 °C našly své místo v tuzemsku jen dva dny, v tomto roce je to jiné a teplo, přišlo rychleji.

Stejně jako minulou, i letošní zimu jsem jezdil na elektrické jednokolce. Stroj, který proháním má již najeto k 15.000 km, což znamená, že já sám v celkovém nájezdu atakuji hranici 50.000 km, což není vůbec špatné. V poslední době čím dál častěji jsou mé jízdy spojeny nejen s učením a zlepšováním kondice nováčků, ale i se společnými výlety se zkušenými jezdci, s nimiž se za jízdy tak dobře povídá. 50.000 km bude spojeno s další padesátkou, která na konci roku přibude na mém vlastním osobním účtu a bude psána časem. Už se těším, protože jsem někde slyšel, že teprve po padesátce začíná život, a to teprve bude jízda.

Zpátky však k počasí a vodě

Jedno souvisí s druhým

Radost se smutkem

V loňském roce si poprvé za padesát let, nebyli můj tatínek s maminkou zalyžovat.

Na horách sice nějaký sníh byl, ale ne vždy bylo předpovídáno vhodné počasí a když i to vyšlo, přišla ta, či ona nemoc, která přeci jen na sedmdesátníky a skoro osmdesátníky sedá častěji než na nás mladé.

Je brzy ráno, já sedím ve své pracovně a poté, co jsem si popovídal po ránu s maminkou, rozhodl jsem se napsat další článek pro budoucnost kterou tvořím.

S ohledem na to, že se podařilo a nadále daří psát a tvořit s jednoročním předstihem vím, že se mi vlastní prací dařit následky absence sněhových a vodních srážek částečně minimalizovat tím, že se podařilo zavést jako normu možnost úspory vody v některých odvětvích a při některých činnostech.

Tím nejdůležitějším je zavedení systémů hašení suchou mlhou do prostředí protipožární ochrany, a to nejen v tuzemsku, ale i dalších zemích, kde se o její existenci dozvěděli z mých vlastních článků a jednání s odpovědnými osobami.

Nárůst objemů a požárních sborů, kde je již využívána, je strmý a připomíná nárůst zájmu o dýchací masky v době kdy se začal šířit CORONAVIRUS COVID-19 ze svého ohniska v Čínském WUHANU.

Tento vir kromě jiného pomohl poukázat na slabiny moderní ekonomiky podporující neutuchající spotřebu z „levného“ zdroje a INDUSTRY 4.0 a podpořil šíření myšlenek decentralizace a lokalizace procesů integrované v INDUSTRY 5.0.

Právě INDUSTRY 5.0 stalo jedním z nejčastěji citovaných slov roku 2020 a důvodem byla i skutečnost, že došlo po pěti letech k pochopení, že další průmyslová revoluce by byla kontraproduktivním štěkáním psa na karavanu, která je na míle vzdálena.

Stejně jako se mění přístupy k práci a zdrojům vypadá to, že budeme muset přistoupit i ke změně rčení, která nás již desetiletí a století doprovázení, myslím totiž, že v březnu, se ke kamnům, bude stahovat jen málokdo.

PS. Tento článek byl napsán a umistěn do redakčního systému 21.2.2020 a dnesm tedy v den, kdy provádím kontrolu před vydáním, 27.2.2021 se rozrostla globální síť INDUSTRY 5.0 AMBASADORŮ o čtyři další jména a země a pokrývá tak státy čítající v součtu více než 3,1 miliardy obyvatel, kteří mají, díky INDUSTRY 5.0 a lokálnímu ambasadorvi možnost namísto odpadu generovat profit a to jak v soukromém, tak i profesním a podnikatelském životě. Tady je mapa zemí, kde je již INDUSTRY 5.0 zastoupena.