Tak se nám zase urodilo, panímámo. Bude zase dobře. Tak tyto věty jsem slyšel naposledy v nějaké staré české pohádce. V takové, kde nehrál ani ministr kdoví čeho, ani jeho pravá ruka. V pohádce, kde však také na trůně seděl nemocný král a vládu nechal svým rádcům.
Dnešní příspěvek si objednal sám ANDREJ BABIŠ, a to osobně přes sociální síť FACEBOOK, kde umístil na svém profilu video pod následujícím obrázkem.
Bylo to poté, kdy se obětoval a vyvezl svou nemocnou manželku, která ač to měla v plánu, ani k soudu dojít nemohla, na malý výlet vládně soukromým letadlem do nejmenované severské země, kde se sebezapřením snědla čerstvě vylovenou rybu a nadýchala se mořského vzduch, který jak všichni ví, umí zázraky.
Příspěvek byl umístěn na facebook proto, aby potvrdil demiérova slova o tom, že všichni všechno budem mít do hromady. Rád bych jen upřesnil, že jsem si dovolil vytvořit novou slovní zkratku pro Premiéra v demisi, protože jak řekl sám prezident, bude ho volit za a znovu, dokud bude tlačítko fungovat.
Osobně považuji rozhodnutí dát učitelům do čtyř let 45.000,-Kč platu za naprosto geniální a přelomové, protože konečně někdo ocení budoucnost a schopnost růstu.
První věc, kterou vítám, je že se Demiér rozhodl ignorovat zažité rozdělení na produktivní a neproduktivní věk. Vzal to skutečně z gruntu, což překvapilo i mne samotného, protože tuto hranici jsem si netroufl bourat ani jí sám.
Druhou je řešení, kterým bude změnu financovat, o té sice v příspěvku samotném nehovoří, resp. hovoří v úplném závěru, kde Demiér děkuje.
Jak sám říká, maká tam, kde to má smysl.
V tom se čelem postavil i genderovým otázkám, a to se cení.
I přes jasně definovaný business plán následující pětiletky, mi zůstává několik otazníků a věřím, že tento článek, resp. jeho čtenáři, mi je pomohou zodpovědět.
Tou základní je kolik učitelů do čtyř let v tuzemsku je?
Samozřejmě chápu, že příprava v jeslích, jak ji prosazuje Dinistrině je dobrým základem, ale není skutečně třeba se ptát, NEJSOU ČTYŘI ROKY PŘÍLIŠ MÁLO?
Ve většině zemí světa, to není věk, kdy by se, až na výjimky, občanům naslouchalo. Často je nazývají batole, prcek, mrně, dítě. Je sice jasné, že všechny poznatky si čerstvě narození občané nesou již z věku prenatálního, ale nebude absence schopnosti vyjadřování na škodu? Nemůže se stát, že pětiletí budou již příliš unaveni na to, aby pokračovali v cestě, kterou tak úspěšně začali díky ministerskému příkazu?
Druhou otázkou, která mi vyvstává, je způsob regresivního hodnocení učitelů starších než avizované čtyři roky. Bude se po právu za každý další odučený rok strhávat procentuální částka paušálně, či bude docházet k odečtu dle odučených hodin?
S ohledem na radikální změny celého systému bych rád doporučil zvážit (nedošlo-li k tomu již) layout tříd a celých škol. Je mi jasné, že první krok, kterým je přeřazení desetitisíců zaučených asistentů z podpory žáků na podporu vyučujících, je již připraven, ale co velikost křídy, co výška stupínku, co absence dudlíků a mléčných barů jak ve třídách, tak ve školních jídelnách a co teprve přebalovací stolky?
Nebude právě absence těchto propriet narušovat plynulost výuky?
Věřím však, že Demiér ví, a má již připraveno vše potřebné
Vždyť již samotný název ANO dokázal, že schopnost myslet dopředu je mu dána shůry a proto doufám, že všichni, ANO všichni návrhy Demiéra odsouhlasí (ne že by na tom záleželo), a pak si všichni budeme moci žít tak jak pán bůh dá.
P.S. Od napsání článku uběhl již téměř měsíc a slovu Demiér byla ukončena platnost. Nezatracoval bych jej však, třeba se bude ještě hodit, když už všichni politici chodí naostro.