Být člověkem
To je největší pocta. Tituly jsou pro ty, kteří již na tuto skutečnost zapomněli, či jim je málo. Ale co vlastně znamená titul, honosný název firmy na vizitce, název, kterým se představujeme do telefonu, dříve než vlastním jménem? Snad částka, jejíž výše má se rovnat štěstí,
jen tuto skutečnost zapomněli říci chudým, a tak ti vedou již desetiletí žebříčky šťastných a vůbec jim nevadí, že se nedostali na žebříček NejBohatších, NejVlivnějších, NejMocnějších, NejVětších.
Důvodem k napsání dnešního blogu je má aktuální účast soutěži o změně tváře města Plzně. Nejsem z těch kdo by ji měnil, jen svou troškou chci napomoci a ukázat, že staré, zdaleka není špatné a INDUSTRIAL UPCYCLING je více než jen sousloví do knihy o zneuznaných vynálezech.
Právě v rámci této soutěže, jsem se dostal d styku s neuvěřitelnými lidmi, jak účastníky, tak těmi, kdo po odborné stránce mají co říci, protože změna je jejich životem.
Jedním z lidí, s nimiž jsem se měl možnost setkat je pan Kurt Gebauer
Muž, jehož vlastní internetovou prezentaci začíná tento obrázek
A podíváte-li se dobře na jeho oči, zjistíte, že ani v 75 letech neztratili nic ze svého lesku
Kromě vlastních stránek má pan Gebauer na inernetu, zeptáte-li se bratra googla, 44.700 odkazů, což je více než desetinásobek odkazů na člověka, kterého Vám pravděpodobně trpaslík výše evokoval, tedy Milana Knížáka.
Prvním odkazem je link na stránku v encyklopedii WIKIPEDIA a její screenshot snad vyjádří lépe než já,
Slovy, kdo a dalo by se říci i co, je pan Gebauer.
Doporučuji se nadechnout a WIKIPEDII i Stránky pana Gebauera navštívit.
Je fascinující, že na rozdíl od mnohých, a to včetně politiků a dalších „celebrit“, které se často honosí dílem tohoto umělce a muže činu, na svých stránkách neprezentuje – CO BYCHOM MĚLI DĚLAT, ale jen to CO UDĚLAL. Myslím, že nejlépe pochopil rozdíl oněch dvou přístupů.
Pan Gebauer navštívil mou pracovnu a slova, která pronesl, stejně jako slova dalších účastníků, nezapomenu.
VAŠE PROSTORY JSOU INSPIRATIVNÍ. MOHLI BYCHOM SPOLUPRACOVAT?
A v tom celém je možná zakopaný onen pes úspěchu, či jeho opaku.
Člověk s Člověkem, totiž mohou spolupracovat. Spojit síly paží i mozků a tvořit.
Firma s Firmou jen vytváří subdodavatelský vztah, který však připomíná spíše Válku Roseových, než Babiččino údolí. Je to válka, v níž jeden nesmí vědět, co dělá druhý a nejenom to, firmy a jejich pracovníci často nejsou upřímní ani sami k sobě a informace shora, je často diametrálně odlišná od té, která dojde Shora, aby na cestě zpět ztratila se úplně, protože není nikdo, kdo by poslouchal.
Dnes, v neděli 26.3.2017 jsem byl na prezentacích projektů jednotlivých týmů. To bylo neuvěřitelné!
Tolik inspirace, tolik energie, tolik síly, světla dokáže nezaujatá mysl vnést do prostoru, který už ani nevnímáme, procházeje se jím den za dnem s očima na obrazovce mobilu, či již vyhaslým zrakem Harryho Thurka.
Probuzení, ne Bdění, je třeba na dosažení změny a právě to je třeba integrovat i do podnikání, protože bdít mohou roboti, ale jen probuzení lidé, zaměstnanci, mohou dopomoci dosáhnout reálných změn.
