ČESKO PLNÍ V NEW YORKU i NORIMBERKU
Klimatický Summit probíhající v New Yorku dne 24.září 2019 přinesl mnoho SLOV. Byla stejně prázdná jako ta, která přinesl ten předchozí, ten, co byl před ním a před ním a tak dále, a to zpětně až do roku 1997, kdy státy, opět za pomoci OSN uzavřeli tzv Koytský protokol.
Na SUMMITU resp. na SUMMITECH, které byly dva, jeden pro dospělé a jeden pro mládež, reprezentovali naši republiku oficiálně tři zástupci
Lucie Smolková
Richard Brabec
Andrej Babiš
I přes odlišný budget, funkcí věk, a dokonce i pohlaví, měli všichni tří něco společného, PŘIJELI MLČET, protože všichni tři ctí český zvyk Mluviti stříbro, Mlčeti zlato.
I proto nevinný premiér mlčí čtyři roky ve věci Čapího hnízda, protože ví, že se mu to nakonec vyplatí.
O to intenzivněji se všichni tři rozpovídají ad-hoc v tisku, kde své mlčení nejen, že budou hrdinsky hájit, ale budou hovořit o diskuzích mimo hlavní sál, kde jim všichni naslouchali a dali za pravdu.
Den po konání konference jsem se shodou náhod účastnil největšího obalového veletrhu v Evropě, jmenuje se FACHPACK a konal se podstatně blíže, v Norimberku.
Byl hodně plný.
Nad téměř každým výstavní stánkem, uvnitř něj a zcela jistě v letácích a prospektech firem dominoval výraz UDRŽITELNÝ, SUSTAINABLE, NACHHALTIG. Nábytek z palet, výbava stánku taktéž a samozřejmě i české zastoupení, kterému z mého pohledu svou velikostí dominoval stánek společnosti PILOUS vyrábějící dřevěné obaly.
Proč to zmiňuji v souvislosti s klimatickou konferencí OSN v New Yorku?
Obě akce měly jedno společné.
Byly plné slov o udržitelnosti prázdných významu.
Před lety jsem pro tento způsob vyjadřování použil výraz PRETENDED SUSTAINABILITY, neboli PŘEDSTÍRANÁ UDRŽITELNOST, který jak se ukázalo nejpřesněji vyjadřuje skutečnou podstatu věci.
V němčině existuje vyjádření MEHR SEIN ALS SEIN
Toto vyjádření vyjadřuje skutečnost naprosto jasně, a to nejenom v Norimberku, ale i New Yorku, kde sešli se globální lídři proto, aby si navzájem lhali a tleskali Gretě Thunberg, která místo poděkování za odvedenou práci, při které si přišli k penězům, ptala se jich opakovaně
CO SI TO DOVOLUJETE…
V New Yorku se však potvrdila ještě jedna skutečnost.
Svět se mnohem silněji začal dělit na MLADÉ CO CHTĚJÍ ŽÍT a STARÉ CO TO MAJÍ ZA PÁR
Těm prvním, i přesto, že zatím neměli šanci nic dokázat, kromě křiku, slz, či případného napadání, je třeba poskytnout fondy, peníze, prostředky, aby se měli líp a mohli zaplatit práci druhých, a sami žít lépe, ty staré by bylo nejlépe uklidit, skrýt, aby nebyli vidět a mohli se ve své hanbě, často s rukama plnýma mozolů, zády ohnutými od celoživotní dřiny a ústy prostými zubů, schovat a přemýšlet nad tím, jak celý život žili špatně a ničili namísto, aby toho aby budovali domy a domovy kde mladí bydlí, stavěly silnice, chodníky a města po kterých chodí a jezdí, vyráběli kola, auta, oblečení které kladí používají a stavěli školy a převzali na sebe odpovědnost výuky toho, co se sami museli naučit.
MLÁDÍ VPŘED už jsem někde slyšel
Ne jednou v historii to znamenalo, že cesta před je vydlážděna hřbety a hlavami těch, kteří přišli před nimi.
Na závěr bych se rád zeptal, co dělali Malena, Svante a Olof? Co si dovolili oni? Jaká byla asi odpověď?
S ohledem na osobní celodenní návštěvu a jednání na Norimberském výstavišti se k této ještě vrátím, v samostatném příspěvku, nyní je však čas se zastavit a zamyslet co chcete dělat vy sami. Předstírat, nebo Konat? Já už se před šesti lety rozhodl, teď je čas na Vás.
