Chceš Dělat Dobro? Pošli Prachy!

V době Vánoční i té před-konce-roční se najednou ze všech škvír a děr vyrojily Odpustky, resp. se vyrojili ti, kteří pro to, aby mohli činit dobro, potřebují Vaše, Naše, Moje peníze a dobrodincem umožňují všem se stát za jeden převod, či jednu DMS, kde na částce nezáleží, ale větší platí víc.

Není to dojemné kolik se najednou najde jedinců a firem, které na konci roku rozdávají.

Není to krásné, že to dělají naprosto, ale naprosto dobrovolně a nezištně.

Možnost odpočtu darů z daní, s tím němá nic do činění.

Když mne naposledy na ulici žádal mladý muž o peníze, měl jsem plné ruce věcí, které jsem vynášel z auta do kanceláře, kde čekaly na další zpracování. Nabídl jsem mu, že mi může pomoci a rád mu za to zaplatím. Začal nadávat, že jsem škrt a odešel zapalujíce si další cigaretu.

Již několikrát jsem daroval finanční částky, největší po Tsunami v Japonsku, kdy darovaná částka převýšila i dar mého japonského nadřízeného, a to výrazně i přesto, že naše platy byly v opačném grádu. Nikdy, ani jednou jsem se však nedozvěděl, jak mé prostředky byly konkrétně použity.

Jediné, co jsem se dozvěděl baly snůška obecných vět a prohlášení typu „NA DOBROU VĚC“, „PRO POTŘEBNÉ“, „PRO NEMOCNÉ“ a podobně.

Je to stejné, jako s odvody daní, poplatků a odvodů státu.

To, na co konkrétně byly prostředky použity, se také nedozvíte. Ne, že by to nešlo, jen není zájem, protože nekonečně otevřená ústa státních pokladen, úřadů a státních podniků, čerpajících z bezedné státní pokladny nejsou nikdy sytá.

Stejně tak sytá nejsou ústa těch, kdo ruce, které by mohly pracovat, raději natáhnou před sebe, aby pak získanou minci umístili k dalším ve svých kapsách.

Dotační programy, kterými tak štědře rozhazuje strejda OLAF a mnoho dalších strejdů a tetiček, nejsou ničím jiným, než pokračováním ekonomické stoky, která prostředky schlamstne, schová pod povrch proto, aby se nikdy již neobjevily na povrchu, aby jim světlo neublížilo.

Kdo mne zná a zná mou práci, ví, že namísto peněžitých darů nabízím spolupráci a bude-li úspěšná, zakončená realizovaným obchodním případem, pak se budou radovat z podílu na zisku, podílu, v němž ti, co vložili přidané hodnoty své práce nejvíce, budou i nejvíce brát, protože tak to má být.

V minulosti jsem dával i snahou sdílet vlastní práci a myšlenky například v podnicích typu HACKATHLON (Čisté dopravy), či BFI CHALLENGE a mnoho jiných. Jediné, co se mi však dostalo, byl požadavek na převod vyšší, či nižší částky na účet, či občerstvení. Za ně jsem pak mohl vypustit do světa vše, co jsem budoval, vše co jsem tvořil a to bez jakékoli ochrany autorských práv a výsledek, byl shodný, jako u finančních darů.

Vypařil se. Zmizel.

Asi stejně jako ten, kdy při vývoji nového výrobku, například vratné paletové fixace, předáte spolupracujícímu výrobci know-how několikaletého vývoje, aby on nakonec, toto vzal a přivlastnil si ho a začal jej prodávat pod vlastním jménem.

Impuls k dnešnímu článku mi bylo téma FREEGAN, či DUMPSTERDIVING, kde jsem chtěl ukázat na zajímavý rozdíl v odpadovém hospodářství bytových domů v tuzemsku a v asijském velkoměstě. Nedostal jsem se k tomu, protože mne jeden z odkazů, konkrétně pak odkaz na stránkách www.sedmagenerace.cz přinutil se zamyslet, proč je stále více natažených rukou než těch, které by se při práci museli hýbat.

Snímek obrazovky, z linku KONTAKTY jistě odpoví na otázku proč ta změna, nejlépe.