Čistá mobilita srovnání přístupů
Zatímco Praha zavádí principy čisté mobility jejím zákazem a preferencí vozů a dalších dopravních prostředků se spalovacím motorem, existují i města, kde o čisté mobilitě jen nemluví, ale snaží se, aby od začátku měla jasně daná pravidla a byla skutečně „čistá“ i po právní stránce.
Velmi dobrým příkladem je americké San Francisko.
Město bohémů a beatníků, město businessu i prošlapaných bot.
Město, v němž má dopravu pod palcem SFMTA – The San Francisco Municipal Transportation Agency
Zatímco Praha má Dolínka, potřebuje San Francisco celou divizi.
Zatímco Praha rozmísťuje zákazové značky, konfiskuje na ulicích San Franciska policie dopravní prostředky, které tam nepatří, protože nemají povolení.
Začala s tím v březnu tohoto roku, kdy se rozmnožili půjčovny sdílených elektrických koloběžek natolik, že si začali obyvatelé města stěžovat (1900 oficiálních stížností během jednoho a půl měsíce) na to, že překáží a jezdí všude.
Důsledkem likvidace byla nejen opětovně zahuštěná přeprava a naštvaní uživatelé, kteří si na servis rychle zvykli, ale i výběrové řízení, které na provozovatele město, resp. SFMTA vypsalo. Sice mu to trvalo několik měsíců, ale přeci.
Výsledkem výběrového řízení má být výběr maximálně pěti poskytovatelů služeb, kteří budou legálně, oficiálně a za jasně daných podmínek elektrické koloběžky ve městě nabízet.
Do výběrového řízení se přihlásilo 12 firem, včetně jedné, která začala operovat již i v Čechách.
Jedním z parametrů bylo nastavení ceny, kterou si město bude za poskytnutí licence účtovat
Tato se skládá ze tří položek
Přihlašovací poplatek do výběrového řízení 5.000 USD/jednorázový
Roční provozní poplatek 25.000 USD/ročně
Správní poplatek 10.000 USD/licenci
První položka je jasná, druhá také a třetí je určena pro případné poškození majetku města účastníky provozu jedoucími na některé z nabízených koloběžek.
Zbytek výběrového řízení měl jasně daná kritéria, dle kterých byl vyhodnocován. Byla zveřejněna před samotným výběrovým řízením a všichni tak měli stejnou šanci. Dle těchto kritérií byli účastníci i hodnoceni, jak vyhodnocovací tabulka vypadala, můžete vidět na obrázku níže.
Toho, kdo se o tématiku zajímá blíže jistě zaujme, že v tuzemsku se licence a služby městu a jeho obyvatelům přidělují na úplně jiné bázi. Například v Plzni jde o dobré a přátelské vazby s primátorem a vedením města. Jedna delegace střídá druhou a kdo si vytáhne kratší sirku, může pana primátora pozvat na oběd. Trpělivě pak čeká před radnicí a zdraví ty, co už svou zprávu předali. Všichni se znají, protože se setkávají na jiných, neveřejných akcích, na těch, kde se skutečně rozhoduje, ne na základě logiky, ale na základě výše všimného, které bude z dané přidělené transakce kynout.
Hlavně pak před volbami, to se chudák pan Starosta, Premiér, Předseda, Ministr nezastaví. Dělají toho pro svůj lid tolik, že ani neví, kde jim hlava stojí.
Abych se vrátil k San Francisku. Výběrové řízení nakonec vyhrály dvě společnosti, namísto pěti a ty si budou moci rozdělit na jeden rok trh. Co bylo zajímavé, že ani jedna z nich nebyla hodnocena jako jasný favorit, a zatímco jedna na trhu v USA v jiných městech už byla a vždy svůj servis provozovala na základě povolení a licence, je druhá relativním nováčkem a své koloběžky v ulicích také měla, ale tak trochu nanečisto.
Na závěr ještě jednu perličku. Žádná z firem nesplnila všechny požadavky, ale vybrány byly ty, které jich splnili nejvíce a daly příslib, že zbylé se pokusí vyřešit.
Jsem zvědav, kdy DOPRAVNÍ VEDENÍ MĚSTA PRAHY bude namísto zákazových značek které za čtvrtmilionu nechá rozmístit, aby je za měsíc hodila do šrotu, používat hlavu a peníze k tomu, aby provozovatelům nastavila jasná pravidla a pomohla tak čisté mobilitě do ulic hlavního města, namísto toho, aby jej přenechávala spalovacím motorům.
Třeba se Praha může inspirovat 100 let starým srovnáním různých druhů dopravy, které vzniklo v jiném z amerických měs, v Detroidu.
A nebo infografikou, kterou umístil na síť LINKEDIN pan Jed Abernethy jen jednu hodinu po vydání tohoto článku.
