Čistá mobilita – vize zítřka, či dávno zapomenutá minulost

Tématem čisté mobility, a to až do úrovně jednotlivce a strojů menších, než příruční zavazadlo se zabývám aktivně již druhým rokem. Snažím se jít příkladem, a proto mne častěji uvidíte na elektrické jednokolce, než v autě.

V každém případě vítám možnost sledovat interaktivně vývoj, který díky internetu a globalizaci, vidím dalo by se říci v reálném čase a novinek je tolik, že je často nestačím nejen všechny najít, natož abych o nich stačil psát. Právě ona přesycenost informacemi pak způsobila, že se zapomínáme zastavit a ohlédnout.

Ve své práci, kterou je prevence vzniku dopadu a druhotné, či terciální zužitkování přebytků výroby, je pro mne důležité tuto chybu neudělat. V minulosti totiž lidé, s ohledem na absenci současných vymožeností, používali často logiku a své ruce mnohem efektivněji a metody například drátkování, háčkování, či jen různé styly šití, tak dávali vzniknout výrobkům, které i přes mnohá desetiletí života, stále nejen, že fungují, ale často odvádějí práci lépe, než jiné. K nim se však dostaneme zítra.

Dnes pojďme zůstat u čisté mobility.

Z diskuzí na internetu by to vypadalo, jako že čistá mobilita je vynálezem 21 století.

Opak je pravdou, jen se tehdy nepoužíval tento honosný název, ale prostě se jezdilo elektro-autem, nebo na kole, či s povozem (ale i jinak)

V roce 1910 bylo v Evropě a v USA více aut s elektrickým motorem, než těch se spalovacím, o tom jsem však již psal. Co jsem však netušil je skutečnost, že ve 30 letech minulého století se ve velkém budovaly například ve Velké Británii cyklostezky, aby se dostalo cyklistům stejného komfortu cestování, jako automobilistům.

Z té doby pochází nejen jedno z prvních oficiálních označení stezky pro cyklisty, ale i zakreslení do oficiálních plánů infrastruktury, jak jej můžete vidět na obrázcích níže.

Nejen ve Velké Británii se tento krok ukázal, jako velmi prozíravý, protože nedlouho poté, v průběhu druhé světové války, při nedostatku zdrojů, včetně paliva, bylo právě kolo pro mnohé dopravním prostředkem číslo jedna.

Vrátíme-li se do dnešní doby, mají odpůrci čisté mobility a obzvláště pak elektromobility, proti jejímu rozvoji dva zásadní argumenty.

• Elektromotor má výfuk v Temelíně, Otrokovicích, Prunéřově apod.
• Nabíjení trvá strašně dlouho

Je mi líto, ale následující informace je as nepotěší

Má jednokolka za loňský rok se 7.500 najetými kilometry spotřebovala méně, než jejich kávovar, či rychlovarná konvice za měsíc.

Ta druhá je možná zdrtí ještě více, protože Izraelská společnost StoreDOT, představila aktuálně rychlonabíjení pro automobily, které je schopné nabít akumulátory na dojezd 500 km za 4 minuty, tedy rychleji, než natankujete plnou nádrž auta.

Na závěr snad jen jedno zajímavé video, které vzbudilo mezi rostoucí komunitou jezdců velký ohlas. I tak by totiž mohla vypadat čistá mobilita.

A kdyby tato budoucnost byla pro Vás moc vzdálená, pak se můžete podívat na výrobek, který se natrh dostane již v následujících dnech a věřím, že 20 km dojezd s maximální rychlostí 20 km/h budou pro mnohé dostatečným důvodem, čistou mobilitu používat.