řeklo by dítě nedeformované školním vzdělávacím systémem. Brabec je malý pták, řeklo by též. V obojím se však mýlí. Dešťovka je kroužkovec a brabec dokáže být pravý opak, a to obzvláště spojí-li se s dešťovkou, aby chránil přírodu.
Někteří ze čtenářů jistě již pochopili a jiným předkládám článek, díky němuž vznikl dnešní příspěvek.
Dovolím si zopakovat, že ministr Brabec a já, máme něco společného a není to naše práce, protože zatímco já se snažím vzniku odpadu bránit, ministr Brabec se svými kroky snaží, aby ho bylo ještě více. Společnou máme naši almu mater v podobě Gymnázia v jednom malém středočeském městě a skutečnost, že jsme sdíleli profesora biologie, pana profesora Truxu, postrach všech žáků i stranické organizace, jejímž členům si dovolil říkat NE.
Pan profesor již nežije a myslím, že z pohledu klidu jeho mysli, je to dobře. Musel by totiž plakat nad tím, co se stalo ze studenta, kterému dal dobré základy proto, aby chápal, že život je víc než číslo na bankovním kontu.
Při psaní tohoto článku, jsem si při hledání podkladů a fotografií, všiml jedné věci. Lidé, kteří vstoupili a drží se v politice, hlavně pak té vrcholné, TLOUSTNOU. Možná to je tím, že jejich akce se sestává z mletí pantem a točením palců se slovy „nemelem, nemelem“
Ovšem zpátky k vodě.
Na jiném místě a jiném zdroji jsem se dozvěděl, že Ministr Brabec představil PRVNÍ VLÁDNÍ PLÁN, CO VŠE BY MĚLA ZEMĚ DĚLAT, ABY MĚLA I V BUDOUCNU DOSTATEK VODY A PŮDY
Super, budu mít co číst ve vaně, řekl jsem si, ale co to, na stránkách ministerstva, kterému pan ministr velí v sekci VODA je ke stažení jedině dokument starý přesně dva roky a mající navíc stránek jen devatenáct, namísto avizovaných šedesáti. Že by ten nový vzala voda?
Na tom by pravděpodobně nebylo nic divného, zvážíte-li pohled, kterým se pan ministr svými slovy na vodu dívá
„VODA JE VĚCÍ VEŘEJNÉHO ZÁJMU, PO VZORU IZRAELE POTŘEBUJEME, ABY KVŮLI NÍ VZNIKL NOVÝ REGULAČNÍ ÚŘAD“
Všimli jste si, že český politik, už dávno nemá české nápady. Nebýt zahraničí, byl by zřejmě ztracen
Je vždy zajímavé, jak lobbisté politikům přesně vybírají, co si ze zahraničí vzít.
Z Izraele úřad, protože každý přeci ví, že víc úředníků zajistí více vody, stačí bude-li mít každý k bubínku i razítko.
Přemýšlím, co by si mohl zaostalý stát jako IZRAEL, mohl vzít z naší pokrokové země, kde již jednou platilo, že včerejšek je zítřkem, nebo snad naopak?
Co třeba, kdyby začal mýt ulice pitnou vodou, jako to děláme u nás
A co kdyby, dal všechnu vodu do rukou firmám, které mají o to vyšší vlastní profit, o to čím více vody proteče bez užitku.
Myslím, že i splachování pitnou vodou, stejně jako intenzivní potlačování informací o možnostech opakovaného využívání vody, by mohlo tuto zaostalou zemi posílit.
Posledním realizovatelným nápadem by mohlo být zastavění volné půdy betonovými podlahami průmyslových hal a jejich zastřešení plechovými skelety jež svou plochou zesilují intenzitu slunečního záření a zem se tak dále mnohem rychleji vysušuje.
Věřím, že tyto dary budou Izraelští politici za Izraelské obyvatele vítat stejně intenzivně, jako my vítáme záchranu vod vytvořením dalšího úřadu.