FENOMÉN 4.0 konference srdce

Na začátku roku, konkrétně pak 24.1.2019 se ve Zlíně konala konference jejíž název jsem si dovolil použít v názvu svého příspěvku. Nevím, jak pro Vás, ale pro mne jsou Moravské konference, a hlavně Moravské publikum jiné než to České. Myslím, že to souvisí s náturou.

Důvodem proč o konferenci píši je nejen má účast v pozici diváka, ale i v pozici mluvčího.

Podívám-li se na organizaci z pohledu diváka, pak nemám co vytknout, protože vše šlapalo jako hodinky. Všechny příspěvky, až na jeden jediný „nesoutěžní“ vstup, byly výborné.

Mluvčí se oprostili od čtení prezentací

Neprodávali své společnosti a jejich nabídku (až na jednu prezentaci), ale používali je jako pozadí, na kterém nechali odehrávat příběh, který stojí za sdílení.

Velikost společnosti nebylo kritériem a nebyla jí ani velikost, či věk mluvčího.

V organizaci mne nepotěšila jen jedna maličkost. Otázky se pokládali prostřednictvím aplikace SLI.DO a to nemám rád. Důvodem není, že bych otázky nemohl pokládat, ale postrádám možnost

  1. Zvednout ruku
  2. Počkat na mikrofon
  3. Vstát
  4. Vyslovit své jméno
  5. A položit dotaz
  6. Poděkovat za odpověď
  7. Posadit se

Použití SLI.DO pro mne neznamená, že bych se neptal, ale vše uvedeno výše. Kromě bodu PĚT se vše rozplyne.

Otázky zaslané obecenstvem kladli mluvčím moderátoři na konci každého bloku v panelové diskuzi. V BUSINESS bloku, kterého jsem se celý den účastnil. V jeho závěru všech bloků položeny vždy tři dotazy z publika, to znamená za tři bloky bylo položeno devět dotazů.

A víte co?

Osm dotazů z devíti jsem položil já sám.

Důvodem možné bude to, že před položením každého dotazu, trávím mnoho času tím, že o jeho obsahu přemýšlím, vybírám slova, kterými se budu ptát, stejně jako jazyk, tak aby byl obsah jednoznačně srozumitelný dotazovaným i publiku. Mohu tuto cestu doporučit všem, kteří stejně jako já cítí, že pokládat pětkrát za sebou otázku PROČ? je ztrátou času a často i důvěry a mnohdy i smyslu.

Posoudit mne samotného, jako mluvčího, musí jiní. Ti, co seděli v sále i ti ostatní, kteří se tam nevešli a pro které jsem zaznamenal svou řeč na kameru.

Publikum ztichlo po položení prvního dotazu a s posledním slovem si uvědomilo, že zapomnělo dýchat a já cítil, že mysl i srdce všech, kdo byli v sále se ke mně přidali na cestě, kterou v džungli businessu, podnikání i politiky, klestím pro ty, co přijdou po nás samotných.

Na závěr jsem i já dostal dotaz. Nebyl jsem jeho autorem, ale byl jsem rád, že mohu jasně a konkrétně odpovědět a nasměrovat tázajícího směrem, který hledal, protože cesta, kterou nemohl najít existuje a s ní i řešení.

Jsem rád, že jsem se mohl stát FENOMÉNEM 4.0, a věřím, že čím dál více konferencí a setkání nebude jen další PR aktivitou, jak jsme si za ta léta zvykli, ale bude začátkem změn, které přinesou víc, než jen prostředky do rukou organizátorů, či diplomy a ceny do rukou těch, kteří si jimi zvedají vlastní ego poté, co své ruce zvedají jen pro své cíle a peněženku.

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář