Jak zachránit svět? Nebalit ho!

Na konci roku 2018 bylo vyhlášeno britským WEBSTER DICTIONARY slovo roku 2018, stalo se jím slovo SINGLE-USE, neboli JEDNORÁZOVÝ. Měl jsem z toho radost, protože na systémovou chybu zvanou jednorázovost jsem začal poukazovat již v roce 2010.

V projektech svých klientů se kromě jiného zabývám právě vývojem efektivních vratných obalů a implementací systému jejich řízení. Je to téma, které mnohým dělá těžkou hlavu. Obaly, včetně palet jsou oblíbeným oběživem šedé ekonomiky a zároveň systémy na jejich správu jsou často děravé, stejně jako dodavatelské řetězce.

To však není jediný problém týkající se obalů.

Tím dalším a z pohledu mé práce mnohem kritičtějším je neefektivita obalů samotných.

V obalech se vozí více vzduchu, než přepravovaných dílů a argument, že to je z důvodu efektivnějšího marketingu, v továrnách, tedy B2B prostředí, neuspěje.

Je například zarážející, že firmám nevadí nejen to, že za permanentní „vtok“ jednorázových obalů, při každém jednotlivém vstupu platí částku skrytou v hodnotě přijímaného zboží, a často jim ani nevadí, že platí hned podruhé v okamžiku „vložení obalu“ do odpadové nádoby, ať už je její podoba jakákoli.

Mnozí si zároveň nedělají hlavu s tím, že vozidla vozí vzduchu více než zboží, a to i proto, že případný vratný obal je stejně velký a objemný, když je plný i když je prázdný. Jediné, co se změní je jeho hmotnost.

Výrobcům obalů stav také vyhovuje, protože mohou do nekonečna chrlit více a více a jejich zisk vyplývá z objemu.

Radují se i dopravci, jejichž vozidla „stále plná“ jsou potřeba pořád více.

Vypadá to, že jediným, kdo z daného stavu nemá radost, jsem já sám. Ovšem není to pravdou. Stačí jen ukázat, že lze věci dělat jinak a najednou z bezvýznamné jednorázovosti, je možné uspořit miliony efektivní změnou, a to ne jednorázově, ale kontinuálně měsíc za měsícem.

Důvodem, proč jsem se rozhodl toto téma opět otevřít je několik aktuálně a souběžně realizovaných projektů. Jeden z projektů, který začal poté, kdy pracovník firmy absolvoval školení INOVACÍ V LOGISTICE a po návratu zpět na pracoviště mi po necelém měsíci zavolal a požádal mne o schůzku v závodě, kde si začal všímat, že je tam něco špatně, konkrétně ono „něco“ byl velký objem dřevěného odpadu generovaného každý měsíc, odváženého rozesmátými řidiči odpadových firem, kteří se někdy otočili i 2x za den.

Řešením nebylo jen odstranění kontejneru na dřevo a s ním i částek za jeho nájem a odvoz, ale i vývoj vratného obalu, který dokáže vznik dřevěného odpadu z obalů zcela eliminovat.

Jednalo se o obal na díly dlouhé až 7,5 m, takže žádnou droboť a mně překvapilo, že pro tento typ materiálu na trhu neexistuje efektivní vratný obal nesoucí všechny potřebné atributy k tomu, aby jeho použití ovlivnilo pozitivně nejen ekonomiku společností v řetězcích zapojených, ale i snížilo negativní dopady na životní prostředí.

Vývoj nového obalu trval měsíc a výroba prvních prototypů další.

Brzy první zkoušky v praxi ukáží, zda bylo zvoleno správně.

Věřím, že výsledky přesvědčí vedení korporace, jejíž součástí výrobní závod je, že stejné, či jen lehce modifikované řešení bude výhodné použít ve všech výrobních závodech a subdodavatelských podnicích ve světě a další obaly, podobné funkčnosti se vyvinou i pro opakované dodávky hotových výrobků zákazníkům, čímž environmentální dopady budou doslovně širokopásmové a z toho mám opravdovou radost.

A co u Vás, jaký je poměr jednorázových obalů vs. vratných?

Nestálo by za to požádat o Radu?