Jaká je budoucnost cirkulární ekonomiky?
Tak tuto otázku si dnes večer kladou tuzemské špičky a odborníci na cirkulární ekonomiku, resp. očekávám, že na tuto otázku bodu odpovídat v rámci panelové diskuze, které se může účastnit každý, kdo zaplatí. Ceny jsou lidové of 7,35 do 17,91 v Euroměně.
Co za to dostanete?
Dvě a půl hodiny monologu v dialogu o tom, jak je CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA dokonalá
To je možná důvod, proč se konání neavizovalo více, proč nejsou pozvání lidé, kteří vidí cirkulární ekonomiku i z druhé strany této blyštivé mince.
To je i důvod, proč se tam nepotkáme, jistě k velké lítosti účinkujících, kteří by mne jistě rádi v sále viděli a těšili by se na mé dotazy. Asi na mne zapomněli, přeci jen jak říkal Italský odborník na cirkulární ekonomiku „PRŮMYSL 5.0 JE POD NAŠÍ ÚROVNÍ VNÍMÁNÍ“
Všiml jsem si toho stejně jako dalších maličkostí
Jednou z nich je, že akce související s cirkulární ekonomikou přibývají, budeme-li akcí nazývat konference, přednášky, rozhovory pro média a další, a se zvyšující se frekvencí se i zkracuje doba jejich trvání.
Zatímco ještě vloni a předloni byly konference cirkulární ekonomiky minimálně jednodenní, letos často nepřekonají čtyř, maximálně osmi hodinový rámec. Co zůstalo zachované je jen původní cena, vybízející nás k výhodné koupi.
Svým názorem na cirkulární ekonomiku se netajím ani t tuzemsku, ani v zahraničí.
Myslím, že koncept je správný, bohužel provedení vyžadující na začátku vysoké investice bez jasné návratnosti způsobilo, to co ukazuji výše – vyšší rychlost cirkulárního kola.
Právě v tom vidím onen problém
Bez ohledu na to, jak rychle se bude otáčet, kolo zůstane kolem a nic nevpustí dovnitř a nic nevpustí ven, pokud nenarazí, nezastaví se a nerozletí, a to je právě to, co uzavřené společnosti CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY schází.
Je totiž velmi snadné mluvit a mluvit a mluvit, nic negarantovat, vytvářet obchodní platformy za cizí prostředky a dávat ruce pryč od zodpovědnosti. Je snadné pak přijímat prostředky a dary ropného a odpadového průmyslu a hovořit o soběstačnosti.
Je snadné nabízet nápoje ve stejně kulatých jednorázových lahvích a diskutovat o síle skla, či hliníkového plechu, zapomínajíce často dodat, že to pravé překvapení není uvnitř, a není to jen nápoj.
Je snadné zkoumat a zpracovávat studie, jejichž výsledek je předem dán. Obzvláště je-li předplaceno.
Co snadné není, je měnit.
Fyzicky i duševně.
Měnit lidi, firmy, společnost. Fyzicky, nejen slovem, ale příkladem, a to je to, co mi v CIRKULÁRNÍ EKONOMICE schází nejvíce. Nejsou to letáky, ale skutečnost, že byly vytištěny na papíře, který samy zachrání. Nejsou to příběhy o tom, co by se mělo, ale sdílení toho, co už bylo uděláno a může se dělat dál a více a v plné šíři.
K tomu však musí CIRKULÁRNÍ EXPERTI přiznat chybu a to, že špatně porozuměli, či nechápou.
Tomu se však stejně, jako Japonští manažeři, zuby nehty brání.
A to je velká škoda.