Jakou barvu má bílá

Ve světě podnikání se jistě většina ze čtenářů setkala s anglickým názvem WHITE PAPERS. Jedná se vlastně o dokumenty shrnující většinou stav firem, jejich historii, ale hlavně plány, spolu s cíli a závazky na jejich plnění.

Tyhle Bílé Papíry milují auditoři, kontroloři a další „oři“, kteří svůj život zasvětili jednak jejich vytváření a jednak jejich pročítání. Stejně jako se mnozí ze čtenářů v počátečním období publikování mých blogů na serveru bývalého ministra financí vyžívali v hledání a vypichování mých gramatických úletů, užívají si „oři“ extázi při nalezení nesrovnalostí, či naopak při vytvoření dokonalého díla.

V mnohých firmách do Bílých Papírů patří i firemní pravidla a nařízení, a to stejně jako výroční zprávy.

Zde mi však nedá se nezeptat, kolik z Vás zná výraz „TABULA RASA“ pro který se používá překlad nepopsaná tabule, plocha, či čistý papír. S tímto výrazem pracoval intenzivně i například Jan Amos Komenský a před ním i po něm řada dalších. V principu ačkoli zní podobně, znamená pravý opak.

Zatímco WHITE PAPERS nám předkládají a servírují výsledek, TABULA RASA chce jej po nás vytvořit a dává k tomu prostor.

Důvodem pro můj dnešní příspěvek bylo zjištění, že ceny udržitelné rozvoje a ceny související s likvidací odpadu, dostávají společnosti, které, mají na svědomí širokopásmovou likvidací přírody, s ní souvisejících hodnot, či jsou sami největšímu tvůrci odpadu a plýtvání na které lze narazit.

To, aby dostala obrovská stavební společnost, která úspěšně a bez skrupulí likviduje na denní bázi plochy větší než malá města cenu za svůj přínos životnímu prostředí, se může stát jen tehdy, uděluje-li je někdo, kdo činí stejně a své činění nazval si přínosem životnímu prostředí, čemuž po letech opakovaných lží pevně věří.

Je to stejné, jako arogance, s jakou po převzetí dalších cen, ředitel odpadové společnosti pronesl „Před sedmnácti lety jsem skládky budoval a teď je budu likvidovat“. Zapomněl jen dodat, že první i druhé dělal za cízí a dotační peníze, a že zisky které z této bohulibé činnosti plynuli, končili na kontech v daňových rájích majitelů a jemu zbylo ještě dost na slušný život milionáře s majetkem, který na rozdíl od skládek, které zakládal, nesmrdí.

Dnešní příspěvek jsem se rozhodl napsat poté, kdy jsem měl v e-mailové schránce pozvánky na další tři konference a dvě udílení cen v oboru udržitelnosti a CSR. Všechny sponzorované společnostmi, které si na odpadu a plýtvání a jejich stálému nárůstu udělali tak dobrý business, že se jim daří o léta oddalovat možnost jeho skončení.

Všude se vyhodnocuje jedno, jediné – WHITE PAPERS. Co o sobě firmy napíší, resp. nechají napsat PR agentury, z nichž některé se již na tato témata specializují. To, jestli prezentované je skutečností, či nikoli, je vedlejší, stejně jako vše, co napsáno není.

Bílá (WHITE) tak zůstává jen v názvu, stejně jako zelená (GREEN) je jen slovem vytištěním na lesklém papíře vysoké gramáže o kterém se jistě dočtete, že je z recyklovaného papíru.

WHITE PAPERS mají ve skutečnosti barvu jinou, šedou jako nebe před bouří, černou jako kaly v kalužích a žlutou, jako barva v řekách, kde namísto vody, tečou kyselina a jed.

Zeptejte se svých dětí a rodin, jestli jim to stačí?

Zda-li místo v lese podívají se raději na to jak vypadá živý a zdravý strom na barevné fotografii firemního bulletinu, či internetové prezentaci. V případě, že ne, pak to změňte, a začněte konat. Změna je totiž možná, je jen třeba o ní přestat jen mluvit, psát a číst a začít konat a nevíte-li jak na to, rád Vám poradím, protože u mne WHITE PAPERS nenajdete, mám jen list papíru, na kterém začneme tvořit společně svět, kde les nebude vzpomínkou.

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář