Jedna otázka

Když jsem na konci minulého roku poprvé dostal otázku, co vidím na svých cestách do budoucna, byl jsem překvapen a doporučil počkat na příspěvek, který ji pro danou dobu zobrazí. Když se však opakovala několikrát za sebou rozhodl jsem se zamyslet hlouběji, abych tázajícího uspokojil.

Už jsem o tom psal, relativně nedávno, ale rád zopakuji svou odpověď, či spíše své vyjádření.

• Z budoucnosti se nemohu nosit žádné fyzické věci, či výrobky
• Nemohu si opisovat výsledky sportovních zápasů, či losovaná čísla loterií
• Nemohu ani říci, kdo a kdy zemře, či se narodí

Co však mohu s sebou přinášet jsou celkové pocity, atmosféra, vlivy.

Vidím každý den jako obraz, ve kterém se odráží skutečnosti dané chvíle, či daného dne

Když se vrátím, v okamžiku svého psaní mám možnost tyto promítnout do slov a s každým, které umístím na papír, či plochu displeje. Tím odletí zpět.

Teď si uvědomuji, že si možná přivážím poštovní holuby, kteří po splnění svého úkolu vrací se zpět tam, odkud byli přivezeni a vždy najdou cestu.

Na základě opakovaných žádostí jsem začal své cesty do budoucna umožňovat i druhým, je to placený servis a délka cesty závisí na částce, kterou jsou ochotni zaplatit.

Podívají se na místa, kde jsem byl já a to dříve, než tak budou moci učinit jiní.

I přesto, že většina platících návštěvníků je při první placené návštěvě zklamána, se jich 99% vrací a platí vyšší částku, aby se dostali dál. Pochopí totiž jedno, mé texty nejsou věštbou která jim slovo od slova jasně vysvětlí co a jak mají udělat, ale jsou nápovědou a ukazatelem a je nutné umět číst mezi řádky, aby pochopili a dokázali použít skutečný obsah.

Je třeba si uvědomit, že cena, za kterou je každý jednotlivý text zpřístupněn není nízká, a i na začátcích blíží se hranici snesitelnosti, s každým novým dnem však roste a na konci, kterým na začátku tohoto roku byl výlet na jeho konec stojí tolik, že by se za něj dalo pořídit nové auto, či byt. A i přesto se prodává stejně dobře jako výlety krátké.

Mé texty jsou přitom prodávány jen virtuálně a slouží jedné návštěvě

Jsou klíčem, do dveří k zítřku

A za něj byli lidé vždy ochotni dát vše.

Jednoduší to býti nemůže, stačí zvolit den a uhradit částku která se ukáže a pak počkat na klíč s linkem.

Nákup více dní v jednom nákupu jsem se rozhodl zatím nenabídnout. Ten, kdo by měl o tuto možnost zájem by se k ní měl dopracovat stejnou cestou jakou jsem to učinil já sám, tedy krok za krokem.

Co je třeba připomenout je skutečnost, že budoucnost, kterou uvidíte, je budoucnost vnímaná mými vlastními smysly. K tomu, abyste viděli budoucnost svými smysli Vašimi vlastními, je třeba se vydat na cestu sám.

Rád Vám ukáži jak na to

Není to těžké

Chce to jen vytrvat na cestě.