Jednání s obry

Pod vánočním stromečkem na mne čekala, kromě jiných dárků i kniha (a nezůstala sama). Jmenuje se JEDNÁNÍ S OBRY, je celá v angličtině a jejím autorem je Peter D. Johnston. Že jste o něm neslyšeli? Nic si z toho nedělejte, já také ne. Knihu jsem dostal proto, abych se připravil na to co mne čeká.

Pan Johnston je, dle stránek své vlastní společnosti, odborníkem na vyjednávání.

A to je dobře.

Rok 2019 totiž již nebude rokem jednání, ale vyjednávání, a to nejenom pro mne.

Na některých místech se již intenzivně vyjednává od prosince.

Ovšem to není forma, kterou bych chtěl zvolit.

Násilí totiž nic neřeší, a to ani to fyzické, ani to psychické.

Proč bych měl jednat s obry?

No třeba proto, že oni, chtějí po pěti letech intenzivní práce a prokázání výsledků, jednat se mnou.

O čem?

Třeba o tom, jak se mají naučit ve svých mílových botách chodit tak, aby každá stopa nebyla zalita ekonomickými splašky.

S obry jsem již mluvil a i přesto, že seděli naproti mně u jednacího stolu, často v jejich vlastních kancelářích a přikyvovali hlavami, div, že jim neupadli, myslím, že jsem byl pro ně jen zpestřením nudného dne.

Obří jsou si vědomi své velikosti. Považují jí za trumf, který nikdo a nikdy nepřebije, než přiletí první Tse-Tse a neuvede je do stavu latergie.

Pro obry jsem i pracoval a měl jsem možnost vidět, že navenek lesklé štíty, jsou často opřeny o základy, které již dávno ztratili svou pevnost a jejich neměnnost jim namísto přínosu byla zkázou.

Obři rádi a hodně mluví a poznáte je kromě jiného i dle toho, že nic neřeknou.

V první polovině ledna jsem již měl jedno jednání s obrem absolvovat a mělo být jiné.

Bylo zrušeno den před dva měsíce plánovaným a dohodnutám termínem.

Tak jsem nemusel já za obrem do hlavního města, a to i přesto, že naše pracoviště jsou od sebe vzdáleny pouhý kilometr. Jsem zvědav, zda-li on přijede za mnou.

Knihu jsem do doby jednání stačil přečíst a stačil jsem si i uvědomit, že vyřčeným se již řídím dekádu, či dvě. Nemám sice u svého jména titul vyjednavač, nemám u něho ani „autor bestselerů“, mé jméno je však se mnou a s ním i má práce a její výsledky.

A ještě něco se změnilo.

Cena mého času.

Zatímco v minulosti, byl pro obry cizí čas tak bezvýznamný, že jej zneužívali dle své libovůle, cení si dnes mého času stonásobně a jeho cena nadále roste. Důvod je prostý. Čas se nedá vrátit. Ani ten můj, ani ten jejich a je celkem jedno jak velký, či malý je ten, kdo s časem pracuje, čas plyne všem stejně a ani seberychlejší otočka, či běh zpět, nedokáže vrátit čas tam, kde byl před vteřinou.

Přeji Vám proto, aby Váš čas, stejně jako čas obrů, byl prostý odpadů a plýtvání ve všech jejich podobách.