Jen jedna je ta skutečná
Nebude to dlouho a namísto slibů na billboardech se urodí noví politici. Někteří vstanou pouze ze svého popela, a to jen proto, aby do něj zase usedli a radovali se ze zahřátého hnízda do kterého se tak dobře snáší zlatá vejce.
Když jsem projížděl nedávno krajinou na cestě z jedné továrny do druhé, zasypávali mne politici svými usměvavými tvářemi a slogany doby, která nikdy nenastane. U každého z nich je kromě jména napsáno i povolání, a právě tato skutečnost, mne přivedla k napsání tohoto článku.
Všichni politici, až na ty v důchodovém věku, mají u svého jména povolání. Znamená to tedy že se budou zabývat politikou, nebo svým povoláním?
Budou-li svědomitě a s láskou a odpovědně vykonávat to první, pak na to druhé zbydou jen slivky jejich energie, času a elánu. Budou-li se věnovat politice, budou slivky z toho, co nazývají povoláním. Tak jako tak, jedna část bude na úkor druhé.
Na cestě životem, a to jak tím soukromým, tak tím pracovním je nespočetně křižovatek. Jedna ukazují doprava, jiné doleva a některé prostě míří přímo a ten, kdo po této cestě kráčí si může vybrat, či jak někteří preferují, je mu vybráno, kudy se dát. A nikdy nejsou zvoleny cesty dvě.
K čemu totiž nedošlo, je obnova schopnosti napodobit buněčné dělení tak, že by se celý tvor, zvaný člověk, rozdělil a šel dvě, tři, čtyři a více cesty současně. To, co nedokáže člověk, však dokáže AI, které právě ona schopnost být na více místech současně je dána do genetické struktury a připomíná tím představu boha všemohoucího a všudypřítomného.
Tak se k AI i mnozí, stejně jako k jejímu apoštolovi v podobě INDUSTRY 4.0, mnozí chovají.
Naši politiku zatím nedělá AI, ale AB
a vypadá to, jako by již schopnost dělení vlastní osoby zvládal, snad proto investice do genetických laboratoří nového věku, kde snaha vypěstovat zlaté kuře, z něhož bude stačit za života jen odkrajovat a ono bude vesele rejdit po jatkách se zpěvem v zobáčku si bude říkat o další odříznutí právě narostlého křídla, či prsíček, jistě povede i k vychování člověka, jenž nebude zatěžován orgány, které k této práci potřebuje, například mozkem, a bude reagovat na koblihu a v ní skrytý slib, že příště v ní bude i marmeláda.
Vrátím-li se k původní myšlence, musím se ptát. Co budou dělat ti lidé na plakátech?
Budou dělat POLITIKU a ta se stane jejich zaměstnáním, nebo své zaměstnání, kterým se tak chlubí?
V případě prvním, proč tento údaj vytahují na plakát. V případě druhém, proč a kdy chtějí dělat politiku?
Je třeba si tuto disproporci uvědomovat, protože nebude-li člověk vykonávat práci, kterou dělá s plným zaujetím, nebude-li í věnovat svůj čas a to plně, bude jen loutkou někoho, či něčeho jiného. Možná, že to nejlépe řekne poslední obrázek dnešního dne. A prosím nezapomínejte, že schizofrenie funkcí a činností, nepřinese nic ani Vaší firmě, a to ani v případě, že zaměstnanci budete práci přidávat průběžně a ne nárazově, dle toho, jak jeho kolegové budou pracoviště opouštět, s cílem eliminace nákladových položek.
