Jerevanská cesta

Arménie, rodiště nejen tvůrce šavlového tance Arama Chačaturjana, ale i například Charlese Aznavoura, či Nikol Pašinjan, který se stal z novináře a revolucionáře posledním z Arménských premiérů. Ti všichni žili, či žijí v hlavním městě Arménie, ve městě, kterému se dnes přezdívá město odpadu.

Je tak další z oblastí, kterou ovládly z pozice moci odpadové společnosti a za své ovládnutí si ještě nechávají bohatě platit a dá se očekávat, že cena dále poroste.

Dalo by se říci, že se nejedná o platbu za poskytovanou službu, ta totiž poskytována není.

Není to platba ani za výsledek práce, protože ani ten nebyl dodán.

Nejbližším názvem by mohlo být VÝPALNÉ, protože právě tak se již naprosto otevřeně v mnoha regionech a na mnoha místech chová odpadový průmysl.

Není to však jen tam.

Stejné chování prokazuje odpadový průmysl prostřednictvím svých „článků“ a členů i v průmyslu a továrnách, kde politika strachu, drží rostoucí objemy odpadu a s tím i rostoucí náklady na jeho likvidaci, odpadové firmy v trvalém a nemalém zisku.

Jen pro zajímavost by se mohly dát za sebou čtyři titulky z jednoho dne a jednoho periodika. Titulky, které na první pohled nesouvisí, minimálně pokud si souvislosti neuvědomíte

• Ulice hlavního města Arménie zavalily tuny odpadků
• V Rusku naplánovali dálnici, povede skrze skládku nukleárního odpadu ze sovětské éry
• Žalobce zřejmě zastavil stíhání Andreje Babiše a jeho blízkých v kauze Čapí hnízdo
• Z Čechů se rodí bohatí důchodci. Stačí zopakovat letošní čísla

Jak říkám výše, na první pohled nesouvisející zprávy. Tři země, tří témata, a přesto všechny spojuje jedno. Plýtvání a Odpady.

Zatímco v prvním je souvislost jasně dána a zahraničním tiskem sledována již delší dobu a hlavním hráčem v ní je zahraniční odpadová společnost SANITEK, pocházející z Libanonu, která návštěvníky svých stránek vítá TAKTO, zatímco se na stránkách mezinárodní asociace odpadových firem prezentuje TAKTO. Není se tedy čemu divit, že takto renomovaná společnost vyhrála několikamilionový tender na úklid a svoz odpadu v Jerevanu, obzvláště oslovila-li vybírající svou firemní prezentaci, kterou umístila kromě jiného i na svůj vlastní firemní profil na síti LINKEDIN.

Mohou další titulky již svou spojitost maskovat.

Dálnice přes úložiště jaderného odpadu, přes skládku, to je realita, která brzy bude i u nás, tedy až poté, co se na skládkách přestala stavět golfová hřiště a přestanou se stavět exklusivní čtvrti rodinných domů, jejichž majitelé o podloží, na kterém jejich domy stojí, nemají ani ponětí, protože realitní kanceláře jsou velmi opatrné v tom, do jaké hloubky je svými informacemi a krásnými obrázky pustí.

Co však má s odpadem společného žalobce a neřku-li,sám premiér?

Téměř nic až na to, že oba plýtvají časem a lidmi a jejich prací, kryjíce si záda i hruď čistým štítem bezúhonnosti definované zákony a nařízeními, kteří si nechávají psát na míru ve státě, který již dávno ztratil svou soudnost. Odpady a plýtvání staly se novým standardem a s nimi i pohrdání všemi, kdo nehodlají přihlížet zkáze s kulatým razítkem moci.

A poslední titulek? Jak ten může, když předpovídá dobré časy, být odpadem či plýtváním? Snadno, servíruje totiž lež a to cíleně. Činí tak slovy člověka, který na ní profituje, a to stejně jako ostatní, které pod svá křídla shromáždil. Asociace penzijních společností, co mi to jen připomíná?

Už vím. Asociaci společností odpadových.

Ty totiž také tvrdí už desetiletí, že pokud jí budete platit, a to stále víc, budete se mít dobře a nic se Vám nestane. Přiznám se, že jsem to už někde slyšel, jen si tak vzpomenout kde

pro mladší geeraci verze REMASTERED

pro ty méně znalé snad i zde a doporučuji poslouchat dobře.