Kde tráví peníze víkendy

V dobách před internetovým bankovnictvím nikdo neřešil skutečnost, že peníze, které u okénka banky převedl na úhradu některé z plateb, dorazily na místo až s týdenním zpoždění. Nikomu to nevadilo, a to ani přesto, že do té doby, měla fyzická platba okamžitou účinnost.

S postupem času se z pevné měny, staly kusy papíru, aby se pak převedly na nehmotné jedničky a nuly a místo měšců plnila se pouze data na plastových kartičkách, aby postupně zmizely i ty.

V tomto směru je ekonomický progres již zaznamenán, ale jaksi postrádám to, že by někdo promluvil na téma, co peníze dělají, když zmizí z dohledu odesilatele a nejsou dosud na účtu příjemce. Při platbě před víkendem se tak může stát, že v pátek zmizí z jednoho účtu, ale na druhém se objeví až v pondělí. V případě zahraničních plateb se pak nejedná o dvoudenní volno, ale třeba o týdenní dovolenou a mne trochu trápí, aby se jim cestou něco nestalo.

Při svých přednáškách nejen na téma LOGISTICKÝCH INOVACÍ, poukazuji na skutečnost, že často jsou procesy viděny jako dopravníky na cihly, postavené za sebou a transportující výrobek, či informaci z jednoho na druhý. Mnozí jsou spokojení, když vidí pohyb vzhůru, leží-li výrobek, či informace „na páse“ a netrápí je záblesk shozu a absence viditelnosti, než dopadnou na další pás, kde je viditelnost opět zajištěna. Bohužel právě ona NEVIDITELNOST, onen ZÁBLESK, vytváří prostor pro možnou změnu, či nápravu a jako taková nepotřebuje víc než změnu přístupu.

Těm, co znají a setkali se s metodologií LEAN, jistě nemusím osvětlovat metodu mapování hodnotového toku, tzv. VALUE STREAM MAPPING. Jedná se o vytvoření zjednodušené procesní mapy, kde jsou v toku zaneseny procesy, které přináší, a naopak nepřináší hodnotu.

Těm, kteří se s metodou nesetkali jen jeden z výstupů.

Osobní automobil je na výrobní lince vyroben za 43-57 sec, to je přidaná hodnota. Hodnota nepřidaná dosahuje v mnoha případech 90 – 135 dní. DNÍ!!!!!

Z toho vyplývá důležitost tohoto pohledu.

Nyní se podívejme zpět na tok peněz, či prostředků.

Od doby, kdy šly z ruky do ruky ve směně za zboží, byl stav 1:1, tedy přidaná hodnota se rovnala nepřidané. A o tisíciletí, či spíše dvě později, se číslo často přibližuje onomu výpočtu výše a to možná i proto, že se tomuto tématu nikdo nevěnuje a ekonomové mluví o udržitelnosti, důchodech, či pánu prstenů, soustředíce se tak na srozumitelnost mluvy čísel prostému lidu.

Připadá mi však, jako kdyby na samotná čísla a jejich pohyb opomněli myslet.

Udělám to tedy za ně a ptám se, co jedničky a nuly dělají (v době kvantových počítačů) když zmizí z jednoho účtu a než se objeví na druhém? Mají snad dovolenou? Osobní volno? Rozchod? Copak banky a bankovní ústavy vypínají na víkendy své servery, aby si odpočinuly od toho věčného přepočítávání jedniček a nul? Posílají se tyto číselné hodnoty na víkendové školení, či dokonce teambuildingové aktivity, aby se stmelily dohromady, či jednoduše a prostě se na nějaký čas ztratí stejně jako tak učinila paní Agáta Christy, pan Albert Einstein, či sir A.C.DOYLE? Budou také díry v jejich životopisech, kterými se za dalších X let budou zamýšlet kartografové jejich životů?

V rámci projektů jsem měl, a i nadále mám možnost, jednat se zajímavými lidmi z mnoha oborů. Někteří přichází, aby jen získali, jiní však myslí spolupráci vážně. Na začátku roku jsem měl proto možnost se setkat s technologií blockchain, která těmto dírám v čase a prostoru předchází a soustředí se právě na peníze a finanční toky, ale nejen na ně. Uplatněna je v obchodování s virtuálními měnami a když se tak nad tím zamýšlím, možná že právě ona získaná transparentnost této metody je důvodem, proč tolik bank, bankéřů a finančních guru, kteří v nich, či pro ně pracují, před jejím uplatněním, stejně jako před samotnou virtuální měnou varují.

Mohlo by se totiž ukázat, že bez oněch děr, by nebylo třeba ústavů tisíců hlav k tomu, aby peníze proudily z místa na místo právě tak, jak tomu bylo před dvěma tisíci let.

 

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář