Když neslyšíš slunce

Lidské tělo je ve srovnání s mnoha dalšími obyvateli planety Země výtvorem nedokonalým. Často máme problém unést vlastní váhu. Na to abychom se dorozuměli, musíme používat slova a když tak chceme učinit přes hranice, často si musíme vypomáhat technikou.

I přesto, snaží se mnozí vývojáři, vyvinout pomocníky, kteří budou naši nedokonalost kopírovat, prý nám to bude příjemnější.

Ano příjemnost, na tu jsem zcela zapomněl. Má mnoho jmen a jedním z nich je i POHODLÍ.

O to nechceme přijít.

A o peníze.

Jedno s druhým totiž prý úzce souvisí.

Dnešní blog jsem se rozhodl napsat poté, kdy jsem se dozvěděl, že 20% průtoku řeky Vltavy, spotřebuje pro svou činnost jeden jediný podnik.

Zeptám-li se Vás, zda-li si dokážete představit budovu vysokou 52 metrů, jen se pousmějete, protože takových kolem Vás je více než dost.

A což takhle kdyby ta budova měla základnu o velikosti 1000 x 1000 m?

To už může být problém.

Přeci jen jsme narazili na další slabinu, a to v lidské silné stránce – PŘEDSTAVIVOST.

A přesto je právě budova se základnou jeden čtvereční kilometr, vysoká 52 m objemem, který vyplýtváme každý rok v jednom, jediném podniku, který zdá se nám být malý, tak bychom mu rádi přidali na výkonu i spotřebě, a to bez dalšího hlubšího přemýšlení, co to bude znamenat, či dokonce, co by mohlo být jinak.

52.000.000.000 litrů vody

Kdybychom to přepočítali na příděl 100l/obyvatel/den a přivzali do počtu 10 milionů obyvatel naší země, pak bychom zjistili, že je to objem vody, který by všem obyvatelům stačil na 52 dní života.

Ve svých prezentacích na téma plýtvání mám otázku, kde se vyplýtvá 375.000.000 litrů vody každý den. Jak je vidět, budu muset přidat ještě další, lokální, je možné, že pak budeme přistupovat ke svému životu a práci odlišně.

Je fascinující, že jedinou funkcí oné vodní masy, je chladit a jak tak voda má ve své povaze, při chlazení se odpaří.

Jsou tedy na snadě otázky typu (proč se v podobě kondenzátu nevrátí zpět), či proč se daný kondenzát nevrátí zpět tam, odkud původní voda přišla.

Je tu však i další otázka.

A NEŠLO BY TO JINAK?

Co tím myslím? No chlazení přeci. Nešlo by chladit jinak než vodou, kterou i přes stále se zdokonalující telefony značky APPLE, neumíme ani nadále vyrobit?

Není to tak dlouho, kdy jsem zmiňoval technologie LNG, se kterou jde nejen pohánět motory aut a stroje továren, ale i chladit. Nebyla by to cesta?

Nebo možná ještě lépe, co kdyby namísto tohoto jednoho mega závodu, který díky svému objemu mimo jiné i mega plýtvá, bylo vytvořeno více malých, drobných, pro každé mraveniště jeden a snížilo se tak nejen lokální zatížení spojené s plýtváním, ale i ztráty na rozvodné soustavě.

Lokální.

To je další z návodů, které nám dává matka příroda

A my, neslyšíme

P.S. tím závodem o kterém píši je Jaderná elektrárna Temelín.