Když odejde Borovský

Vysloví-li se před některým z absolventů Českého vzdělávacího systému název Bressanone, bude asi většina krčit rameny. Použiji-li však název Brixen, vybaví se asi většině jméno tuzemského spisovatele a básníka Karla Havlíčka Borovského. Muže, který byl do tohoto města vyslán do exilu, ze kterého se do Čech, resp. Prahy, vrátil zemřít.

Ačkoliv jsme o jednoho Havlíčka přišli, vypadá to, že se na naši půdu, a to půdu nejvyšší politiky jeho jmenovec jemuž schází jen poslední jméno „Borovský“

Text tohoto příspěvku, který vyjde 27.května 2019 píši 7. března téhož roku, tedy v době, kdy je soudruh premiér na návštěvě u Amerického prezidenta a nepletu-li se doprovází ho i pan Havlíček. Muž, jehož jméno zaznívá čím dál častěji v souvislosti s plánovanou výměnou dosavadní ministryně průmyslu, která se rozhodla spáchat degradaci vlastní osobnosti přijetím pozvání ke stolu, které jí soudruh premiér naservíroval na stříbrném datovém polštářku, jako Miliardář, milionáři.

Osud paní Marty Novákové jsem předpověděl před jejím nástupem, stejně jako její politickou dobu spotřeby. Dovolil jsem si tak učinit, protože jsem měl tu možnost paní Novákovou několikrát osobně poznat a jednat s ní ještě v době, kdy byla podnikatelkou hrdou na to, co dokázala vybudovat a nebylo toho málo.

Pana Havlíčka neznám

Při pohledu do obchodního rejstříku zjistím o něco více, než udává v jeho zkráceném životopise Asociace Malých a Středních Podnikatelů a Živnostníků, ve které zastává pozici předsedy představenstva. Pan Havlíček podniká a myslím, že nebude člověkem chudým, stejně jako jí není paní Nováková. Dokonce bych si troufal říci, s ohledem na portfolio firem, kde je jeho jméno přímo uvedeno, že jeho majetek bude i vyšší, ale je to jen domněnka.

Důvodem proč tento fakt zmiňuji je skutečnost, že pro výplatu, by si na ministerstvo pravděpodobně nešel. V tom je na tom stejně jako jeho předchůdkyně.

Proč tedy je soudruhu premiérovi tak blízko?

Chce udělat něco pro ostatní, nebo zabezpečit jen své blízké?

Soudruhu premiérovi je připisována věta „Na každého mám složku“ a mně to nedá se nezeptat, zda-li se někdo nemá složku na soudruha premiéra, muže jenž tančí mezi zákony v domnění brzké prezidentské beztrestnosti, která by na něho, jako na hlavu státu čekala, kdyby již konečně uvolnila své místo ta stávající, jak bylo dohodnuto.

Přiznám se, že stávající šachy mi naznačují, jako kdyby ke změně mělo dojít nečekaně brzy a pak, jak všichni pionýři ví, přeje štěstí připraveným.

Mít na pozici premiéra, novou, čerstvou tvář v bílém límečku a s čistým štítem, nebude k zahození, stejně jako vlastního redaktora na pozici hradního Kecala.

Namísto svatební cesty do Jiljí, letělo se do Washingotn DC, namísto do kostela, šlo se do Bílého domu. V klidu, o „samotě“ bez domácích štěnic v kabátech, může být diskutování, kdo a za co a komu.

Přeji panu Havlíčkovi, dojde-li k jeho převzetí MPO, aby si zachoval své havlíčkovství se kterým vybudoval a vede nejednu firmu, která, díval-li jsem se dobře nezakládá své úspěchy na cizích a dotačních penězích, ale téměř výhradně na těch vlastních a na těch, které ví, že je bude muset splatit a ví jak.

Své napsané a k vydání odeslané články zásadně neměním, jen doplňuji a jsem tedy sám zvědav, zda-li se panu Havlíčkovi podaří mé přání naplnit, či se ukáže, že vládu odborníků, kterou soudruh premiér staví doplnil jen další z řady.

Byl bych nerad, kdyby se nastala druhá varianta a hledali jsme dalšího z blanických rytířů, kteří zachrání populaci trpaslíků.